Kancl

Dlouho jsem se tomuto seriálu docela dlouho vyhýbal, ale asi nadešel správný čas se na něj podívat. Musím uznat, že je seriál ve své podstatě velmi originální a Ricky Gervais a Stephen Merchant stvořili něco, co se jen tak nevidí. Na druhou stranu mi více sedí jiný styl humoru a já jsem se vždy nebavil. David Brent je ale postavou, kterou nezapomenete. (12.01.2017)

David Brent je ten největší na sebe zahleděný narcis přesvědčený o své genialitě, jakého jsem na TV obrazovce kdy viděl. Tak proč dokáže občas vzbudit i sympatie a člověk mu tak nějak fandí, aby se nad jeho fórky konečně někdo usmál? Je to rapl, jakých je v tomto seriálu plno v čele s terčem vtípků a divným militantním Garethem v podání skvělého Mackenzie Crooka. Vývoj silného vztahu mezi Timem a Dawn, který mi tolik připomínal cosi z mého života, jsem také se zaujetím sledoval. Kolikrát jsem se při sledování cítil rozpačitě, kolikrát jsem nevěřícně kroutil hlavou nad tou trapností. U tohohle seriálu jsem se bavil úplně jinak než jinde, zažíval jsem zcela jiné pocity a v tom je jeho síla. A zajímavé je, že mi připadalo, že se to od začátku do konce jen lepší, s vrcholem v závěrečném speciálu. Takováhle záležitost si zaslouží mé plné uznání a pět smajlíků :-) :-) :-) :-) :-) (nebo hvězdiček, jak se to tady dělá). (24.08.2007)

Místo, ve kterém se pomalu rozlévá nejlepkavější trapno a kam se rozlije, tam už zůstane. David Brent je přerostlé dítě, trochu šibal, trochu tyran, trochu rasista a velký šovinista. Spoustu těch věcí dělá nezáměrně, ale že by kvůli tomu uškodil méně, to se bohužel říct nedá. Právě v momentech, kdy se snaží někomu zavděčit a kolegové sedící kolem nechápou, co se to proboha děje, jsou kořením, které ze seriálu vytvořilo kult, ale zároveň právě tady se často od obrazovky odvracím, protože takovou porci rozpaků a šílených trapasů zkrátka nedávám. Raději tak mám Tima a Dawn a nenucenou atmosféru jejich upřímného tokání a civilního pomrkávání. A vůbec nejraději mám, když se zvážní. Když mě vývoj událostí zaskočí tak, jako kdyby se něco podobného dělo na mém pracovišti. Všemu hurónskému smíchu a kroucení očima nad existencemi z řad šéfů to dodá na síle a na touze vědět, co bude dál. Vánoční speciál je pak už jen třešnička na dortu, která dokazuje, že Ricky Gervais umí být hrozný dacan, ale stejně tak umí i neuvěřitelně dobře hrát. (05.04.2024)

KDYBY ZDI MOHLY MLUVIT, ŘEKLY BY SI O VYMALOVÁNÍ. Oceňuju snahu o originalitu, ale tam, kde jsou situace absurdní, nejsou vtipné, jen hrůzné, a tam, kde se očekává normální lidská reakce, se lidi chovají nepřirozeně. A teď si k tomu připočtěte to, že jsou skoro všechny postavy nesympatické. 70%, ale s odřenýma ušima. (26.07.2007)

Gervaisův a Merchantův The Office je diamant. Tak perfektní a zářivý, že spousta diváků na něm nic skvělého neshledává. Těžko jim to zazlívat či se na ně hněvat, neb koncept tohoto seriálu i jeho humor je poměrně nepřístupný; není to nic vděčného na bázi TBBT či HIMYM. A to ho v mých očích ještě povyšuje. Není plochý, líbivý, podbízivý, s "cool" hláškami, které si lidé budou lepit na trička (ano, všichni víme, o čem hovořím)... Ricky má můj nehynoucí obdiv za to, jakou monstrózní, nesympatickou postavu stvořil a k tomu si ji i brilantně střihnul. Za zmínku a pochvalu jistě stojí i perfektní Mackenzie Crook a Martin Freeman (bože, ty jeho zoufalé pohledy do kamery!) za Garetha a Tima a vůbec geniální scénář. A ty litry trapnosti prýštící z každé vteřiny! Po další projekci na něj nedá dopustit a dostává se suverénně na mé seriálové čelo... 100% (1.-2. série - 100%, speciály - 100%) (07.10.2010)