Kancl

OK měl jsem se učit na zkoušku, místo toho jsem dal 10 dílů v kuse a musím vyjádřit obdiv R.Gervaisovi, který si napsal něco tak neobvyklého a obsadil se přitom do role neuvěřitelně trapného, ubohého, egoistického, podivného, nesnesitelného bosse - vůbec celý casting je skvělý a vy jen postupem času zíráte jak moc se celý seriál mění z bláznivé roviny do vážnější a pak přímo do smutné. Celé je to navíc pojato jako dokument - a všechno se to povedlo, vypadá to reálně, je to uvěřitelné a já jen lituju toho (hehe za tohle se možná budu brzo proklínat), že ještě studuju a nemám zkušenosti se zaměstnáním v týmu - protože si myslím že pak bych si The Office "užil" ještě víc. Celé je to "Totally mental" v nejlepším slova smyslu, zlatá BBC - dávám 9/10 PS: anglická The Office má ještě jednu přednost, je dlouhá přesně tak akorát - 14 dílů není ani málo ani moc, navíc závěrečné "Christmas Specials" dotáhnou celou věc do skvělého konce - zařazuji mezi mé oblíbené seriály (01.06.2007)

Na rozdíl od americké verze více soustředěné na hlavní postavu a pro mě osobně méně zajímavé. Měl jsem problém si vůbec (vyjma Tima, Garetha a Dawn) pamatovat vedlejší postavy a celkově to na mě působilo spíš jako taková testovací verze konceptu, kterou k dokonalosti dotáhla až převzatá kopie. Dvoudílné finále to nicméně v mých očích trochu vytáhlo, protože tam konečně zafungovaly i nějaké emoce. Také je třeba ocenit, že se tu tak netlačí na komediální pilu a proto je britský Kancl o něco uvěřitelnější ve vykreslení korporátního pracovního prostředí. První dvě série za 60%, třetí za 80%. (07.12.2020)

Od dob, kdy spatřil světlo světa Červený trpaslík, je to nejúspěšnější vývozní artikl britské televizní tvorby. Jde o vybočení z klasické sitkomové tvorby, svého druhu vlastně experiment, který popřel klasickou nadsazenou situační komiku ve prospěch realistického hereckého projevu a přišel s humorem, který sází spíše na absurditu drobných běžných pracovních střetů a povahových odstínů zaměstnanců jedné malé firmy. S podobnými týpky se patrně každý z nás v té či oné míře v životě setkal a za hrdiny seriálu si může dosadit vlastní konkrétní jména a tváře. Je těžké popsat, v čem vlastně spočívá tak obrovský úspěch a ohlas, ale seriál díky své originalitě bodoval prakticky na všech světadílech a v nejrůznějších kulturách. Sebestředný arogantní šéf, snaživý kariéristický poskok, přihlouplá kancelářská pipka, nesmělý tahoun a řada dalších týpků dokáže ve sledu zdánlivě banálních příhod diváka, pokud přistoupí na pravidla daná tvůrci seriálu, hodně pobavit. Celkový dojem: 90 %. (30.05.2007)

Ricky Gervais je vskutku neskutečně trapný, nafoukaný, arogantní, chladnokrevný, politováníhodný a cynicko-pokrytecký floutek, který každou minutu, kterou jste s ním, mění vaše sympatie a antipatie k jeho osobě. V jednu chvíli byste mu nejradši za jeho názory dali přes huby, abyste ho vzápětí sebrali polámaného ze země a začali ho oprašovat a litovat, že jste mu nechtěli ublížit. Jindy byste se mu zase vybrečeli na rameni a poklábosili s ním, jenže on by vám řekl něco ve smyslu „jo, to bejvá, nikdo nemůže být tak silný jako já“ a už by měl zase pěst v tom svým ksichtě. Jeho neskutečně trapné fóry snesou ty nejkrutější měřítka trapnosti a mnohdy se zkrátka u obrazovky červenáte jako rak místo něho. On jen v pohodě nasadí svůj úsměv a na moment otiskne svou tvář ve věčnosti, kdy čeká, až se mu někdo zasměje. Leč uznání kolegů nikdy nepřichází. To ale přeci nevadí, on ví, že se všichni v duchu smějí. Kardinální to blb a geniální postava zároveň! Vzhledem k síle a poutavosti jeho postavy by se dalo předpokládat, že veškerou pozornost strhne na sebe a na ostatní spolupracovníky zbude leda tak show „jak co nejvěrohodněji zahrát křoví“. Opak je však pravdou. Ostatní postavy jsou obdařeny vlastní osobností, historií a názory a nejedna vedlejší postava by si zasloužila svůj vlastní komický kanclík. Společně s velkým BLB-bossem však vytváří dynamický koktejl zábavy, která je neskutečně originální a nejeden skutečný kancl plný lidí jakéhokoliv víry, vyznání, rasy a politických názorů by se u něj potrhal smíchy. Kdyby však ve skutečnosti existoval podobný „kancl“ a měl ve svém vedení takové podobné šovinisticko-sexistické prase jako je David Brent, pravděpodobně by do onoho místa udeřil blesk, napálila to do něj Al-Kajda, seběhla by se tam parta afroameričanů s kleštěma a letlampou nebo by do onoho místa byla povolána inkvizice, aby zprovodila ze světa ono cosi, co není lidského, co je zkrátka Ricky Gervais alias David Brent. Jeho zaměstnanci by totiž zaplatili a udělali cokoliv, aby ho viděli svíjet se na pekelném rožni. Pro nezaměstnaného nezaujatého pozorovatele, je to však nehorázná prča… (29.08.2007)

Zatím jsem nenarazil na dílko, u kterého bych musel tolikrát odvracet zrak, žádný japanshock či taliánské gore, ale na první pohled neškodný sitcom z anglického kanclu. Jeden z nejvtipnějších seriálů, co jsem viděl (vůbec se nepodivuju, že opět britský) s takovou mírou trapnosti, že by se dala krájet. Špílce a situace až fyzicky bolí a byť jsou samozřejmě poněkud nadsazené, nemají alespoň v principech daleko od reality. Každý "zaměstnanec" musí ty situace ze světa, kde není kladných hrdinů, poznávat. David Brent rules!! (02.12.2006)