Kancl

Tak tohle jsem fakticky nečekal, Americká verze mě zoufale nebavila takže jsem čekal co vyleze z tohohle no a já se královsky bavil, s Gervaisem jsem se předtím nesetkal a Freeman je můj oblíbenec takže jsem čekal co bude a ona z toho vyleze takováhle pecka. Prostě paráda humor mi dokonale sednul a bavil jsem se neustále od začátku do konce. (04.06.2011)

Narozdíl od jiných sitcomů, které jsou většinou výhradně pro pobavení, Kancl míchá veselé se smutným tak obratně, že i "scénárista život" musí závidět. Jediný problém spočívá v tom, že si Garetha, Davida, Keitha, Tima, Dawn s manželem, tu těhotnou, no prostě že si všechny tyhle blázny strašně moc oblíbíte, a když se pak podíváte na poslední díl (prokousat se k němu nezabere tolik času, opět narozdíl od jiných sitcomů) bude vám smutno. ,,Život nemá happy endy. Má jenom krátké šťastné okamžiky." (21.08.2007)

David Brent je tupé, kruté, sebestředné, neschopné hovado. A stejně jsem si ho zamiloval. Ono to asi ani jinak nejde. Spolu s Extras rozhodně jeden z nejlepších seriálových počinů, jaké jsem kdy viděl. Humor Richarda Žervé mi svým libováním si v totální trapnosti připomněl první Formanovy filmy. Dodatkový komentář: Po shlédnutí bonusového vánočního dvojdílu u mně tenhle seriál ještě o kousek stoupnul. Téměř úplně se tam změnila atmosféra a z šéfovského kreténa se David stane loserem bez šance na lepší život. Někdy jsem s Davidem Brentem neskutečně soucítil. Konec seriálu byl pro mně naprostým zadostiučiněním. "Neile, mohl bys jít stranou, vyfotíme se jen my, stará parta." (31.08.2007)

Příjemná reality show. První díly byly vtipné zejména díky své originalitě, něco takového tu nejspíš nikdo nečekal, ty další však zase dokázali pobavit svou pravdivostí. Většina lidí která měla tu možnost pracovat v nějakém Kanclu vám jistě potvrdí že tak nějak to tam opravdu probíhá. Samozřejmě nemá cenu tu nikomu cpát do hlavy, že tenhle seriál je šokujícím odrazem reality, ale o trochu pokřiveném odrazu by se již hovořit v jistých případech dalo. Dojem realističnosti tu jen umocňuje dokumentární zpracování, kdy hrdinové mluví s divákem, pokoušejí se jej nějakým způsobem získat na svou stranu, každým dílem mění své chování a posouvají cíle, příčemž jejich motivace je tu opravdu jasná, každý chce vyjít jako vítěz, stát se tou nejoblíbenější postavou. Svou roli tu hraje 'živá' kamera, mikroporty, osvětlení i občas rušivý zvuk a absence hudebního doprovodu. Co se týče samotných postav opravdu se zdají být skutečnými hrdiny a nejen napsanými postavami. Ač hrají, zároveň též žijí svůj život v tom spropadeném Kanclu, ve kterém se každý den dějí velmi podobné věci. Máme tu šéfa, který není hajzl, ale naprostý debil. Jeho chování je vypočítavé, snaží se manipulovat s ostatními, ale postupem času jej většina prohlídne. V prvním díle jakoby mu všichni jeho řeči 'žrali', ale postupem času ho už nikdo nebere vážně, což si on sám zapírá a pokládá to za holý nesmysl (úžasným případem jeho arogance a demence je rozhovor na téma "Kdo nejvíce ovlivnil váš život."; hodně bezradnosti je pak vidět na jeho chování v neznámém prostředí, s lidmi které vidí prvně a jsou na stejné úrovni jako on totiž nelze nijak lehce manipulovat - televizní soutěž, kde je převlečen za Austina Powerse). Pak je tu Gareth, který není o moc lepší, jedná se o jasný příklad člověka, který nikdy nezapadne do společnosti a tak se snaží chytnout se jednoho silného bodu a díky němu se vyšvihnout o kus nahoru. Hrdinů je tu samozřejmě mnohem víc, ale nevidím žádný smysl v tom je tu všechny vyjmenovat, snad stačí jen říct, že snad ani jeden z nich není klasický příklad kladného člověka a většina má více zápru než kladů. Herecké výkony jsou opravdu skvělé a zaujal hlavně Martin Freeman, který konečně začal stoupat a snad již brzy bude jeho jméno známější. Rozhodně jsem se dobře bavil, od začátku dokonce, neboť každá epizoda má co nabídnout a co více, tenhle seriál netrpí takovou nevyrovnaností jako většina ostatních, ba dokonce se možná jeho díly postupně čím dál více zlepšují. (27.08.2007)

Od dob, kdy spatřil světlo světa Červený trpaslík, je to nejúspěšnější vývozní artikl britské televizní tvorby. Jde o vybočení z klasické sitkomové tvorby, svého druhu vlastně experiment, který popřel klasickou nadsazenou situační komiku ve prospěch realistického hereckého projevu a přišel s humorem, který sází spíše na absurditu drobných běžných pracovních střetů a povahových odstínů zaměstnanců jedné malé firmy. S podobnými týpky se patrně každý z nás v té či oné míře v životě setkal a za hrdiny seriálu si může dosadit vlastní konkrétní jména a tváře. Je těžké popsat, v čem vlastně spočívá tak obrovský úspěch a ohlas, ale seriál díky své originalitě bodoval prakticky na všech světadílech a v nejrůznějších kulturách. Sebestředný arogantní šéf, snaživý kariéristický poskok, přihlouplá kancelářská pipka, nesmělý tahoun a řada dalších týpků dokáže ve sledu zdánlivě banálních příhod diváka, pokud přistoupí na pravidla daná tvůrci seriálu, hodně pobavit. Celkový dojem: 90 %. (30.05.2007)