Réžia:
Peter KosminskyScenár:
Mary Agnes DonoghueKamera:
Elliot DavisHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Alison Lohman, Michelle Pfeiffer, Robin Wright, Renée Zellweger, Billy Connolly, Patrick Fugit, Cole Hauser, Liz Stauber, Noah Wyle, John Billingsley (viac)Obsahy(1)
"Kdybyste se náhodou chtěli zeptat, proč začínám od konce a vracím se na začátek, důvod je prostý. Svoje dětství jsem pochopila, až když jsem dospěla. Bylo jako nedokončená skládačka." Tak Astrid začíná svoje vypravování. Jako dvanáctiletá žije v Kalifornii se svou matkou, krásnou umělkyní Ingrid. Ta své krásy využívá k tomu, aby manipulovala s muži. Jednoho dne ale poruší zásady a bezhlavě se zamiluje do Barryho, který ji podvádí na každém kroku a nakonec opustí. Vášnivá a zlomená Ingrid se mu pomstí a zavraždí ho jedem z bílého oleandru. Je odsouzena za vraždu prvního stupně na 35 let ve věznici s maximální ochranou. Dcera Astrid je pak přesunována z jedné opatrovnické rodiny do druhé. Poznává, jak je to těžké mít rád a být milován. Uvědomí si, jak to vlastně s její mámou bylo, a napíše jí. Už dospělá dívka pak může podpořit nešťastnou matku a dát jí sílu k přežití.
"Nadešel čas oleandrů", poznamenala matka. "Když se milenci touto dobou navzájem zabijí, svede se to na vítr." To je vysvětlení autorky literární předlohy Janet Fitchové, za jakých okolností došlo k vraždě ze žárlivosti, kolem které se odvíjí příběh umělkyně Ingrid (Michelle Pfeiffer) a její odhodlané dcery Astrid. Ta se po matčině uvěznění za vraždu milence s odvahou odhodláním a humorem učí žít v pěstounských rodinách a pochopit svou osobnost. Podmanivý příběh o vztazích mezi matkou a dcerou, o sexualitě a síle umění převedl na filmové plátno s vynikajícími herci režisér Peter Kosminsky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (176)
Aj keď je film postavený na sérii ozajstných dejových zvratov, silných momentov a skvelých výkonov, aj to niekedy nestačí. Vyplnenie ostatného deja malo totiž veľa hluchých miest a monológy Astrid mohli byť tiež trošku živšie. Ale inak skvelý portrét a osudy dievčaťa odsúdeného do rúk štátnej starostlivosti. A to ešte s kvázi tým lepším záverom. 80%. ()
Tento film jsem viděl jednou po nedělním obědě a když jsem si ho pouštěl, nepočítal jsem s tak hlubokým a silným příběhem. Skvělé herecké výkony (nesouhlasím, že celý film stojí pouze na Michelle Pfeifferové, ale ta pro mě osobně tu byla v 1ze svých nejlepších rolích). Krásná klavírní hudba Thomase Newmana, ale také píseň Safe And Sound od Sheryl Crowové stojí za zmínku. Podobně jako Mahalik jsem po druhém zhlédnutí přidal 1*. A navíc mě tento film donutil přemýšlet trochu hlouběji, takže 5*. ()
Pro mě jedna z nejlepších rolí Michelle Pfeiffer. Zahrála tu matku, která se snažila svým životním krédem a stylem "nakazit" i svou dceru, která se ale vymka kontrole a aniž by si to matka zpočátku uvědomila (na konci jí to naštěstí došlo) - začala žít sama podle svého a přijala se taková jaká skutečně byla. Pfeiffer zde hraje postavu, která prvně působí zcela bohémsky a spokojeně, ale o to víc v ní uvnitř bujel ten neklid, obavy a strach z toho, co bude dál...Ale hlavně - co bude s její holčičkou, které nedala dlouhou dobu prostor k tomu, aby žila "svým" životem. Ve filmu je skvěle ukázána společenská různorodost a "rodiny", do kterých se dostávají děti z pěstounské péče. Alison Lohman je vynikající a její schopnost se ve svém věku zadaptovat do náctileté je skvělá :) Bílý oleandr a nenávist, díky níž se tyto dvě věci promíchali, proplouvá celým filmem a přestože divák neuvidí, co se přesně stalo, o to je to lepší, že si může vytvořit mnoho možností, jak se Ingrid pomstila... A přestože konec není šťastným happyendem pro mě rozhodně dobře skončil. ()
Bílý oleandr je, ačkoli nevypadá, náročnější film na pozornost diváka. Několik důležitých věcí se tam uděje pouze jemným náznakem a tak se může stát, že diváka snadno mine pointa. Povídala jsem si o filmu s kamarádkou a ačkoli má všech pět pohromadě, věnovala se během sledování filmu podružným činnostem (jak už to tak někdy doma v křesle my holky máme, neboť ne vždy absolutně soustředěně hltáme vše, co zrovna v telce jede), takže listování časákem a film ji absolutně minul. Stejně jako při první projekci, kdysi, mě. :) ()
Bílý oleandr je zvláštní film. Jde tady hodně o pochopení a vcítění se do vnímání jednotlivých postav, zejména Astrid. Je zajímavé pozorovat Astrid, jak neustále mění pěstounské rodiny, jak ji každá z nich mění a jak se Astrid samotná není schopná najít. Návštěvy matky ve věznici jsou vynikající, každá z obou hrdinek přichází s nějakým očekáváním, které ale z důvodu rozdílného vnímání dění následujícího po uvěznění není nikdy naplněno. Nejlepší je poslední setkání, kdy naproti sobě sedí matka a její antiobraz. Moc se mi líbilo to po celou dobu trvající mléčné zakalení obrazu, filmu to dodává jedinečnou atmosféru. A ty pohledy Pfeifferové! Nádherné a nebezpečné. Plus plno dalších krásných a dobrých hereček, to potěšilo. Dobré bylo zabudovat okolnosti vraždy do flashbacků, ale byly místy hodně zmatené. Tento film nabízí hodně prostoru k prociťování jednotlivých událostí a patří mezi ty, které je asi potřeba vidět vícekrát. ()
Galéria (39)
Zaujímavosti (7)
- Barbře Streisand bylo nabídnuto režirování filmu a také role Ingrid. (HappySmile)
- Snímek je natočen podle stejnojmenné předlohy Janet Fitchové. (Olík)
- Alison Lohman nosila celý film paruku. Její předchozí film byl totiž o pacientce s rakovinou, takže byla holohlavá. (HappySmile)
Reklama