San geng 2

Docela mě překvapilo, že mě ta asijská bizarnost zase dostala, ale musím říct, že z hlediska hororového je prostě lepší snímek první. Tady jsou jiné povídky, které rozhodně nejsou špatné, ale atmosféricky je skvělá jen ta poslední, ty ostatní na vás zapůsobí hlavně tím, jak jsou odlišné, jak jsou barevné, jaké příběhy prezentují, ale skutečně hororová atmosféra v nich není. Asiaté ale dokazují, že krátký žánr pro ně také není problémem. (09.03.2015)

Povídka Cut od korejského režiséra Chan-wook Parka je jasně nejlepším článkem tohoto "horrorového" triptychu a jako jediná si zaslouží přídomek extrémní. Cut převyšuje jak hongkongské Dumplings od Fruita Chana, tak i japonský Box známého výstředníka Takashi Miikeho, svým bezchybným audiovizuálním zpracováním, prací s charaktery, gradací a pointou. Park se také vyvaroval strnulosti, což se nedá říci o povídkách Chana a Miikeho. Především Miike mně zklamal. Jeho příběh je moc komorní, rozvleklý, bez jakýchkoliv překvapivých momentů (počítaje v to i pointu). Chan měl v Dumplings slibný rozjezd, ale zůstal na půli cesty, a svůj příběh nedotáhl do přesvědčivého zakončení. O horroru se ve vztahu k náplni všech tří povídek nedá moc mluvit, spíše o černohumornosti a morbidnosti (to nejvíce platí u Parka). Od Three... Extremes jako celku jsem čekal o něco více, avšak nenudil jsem se u něho. 7/10 (04.09.2005)

Niekde pri ŠTYROCH IZBÁCH som si uvedomil, že nemám rád poviedkové filmy. Režisérska, atmosférická a žánrová nesúrodosť týchto pochabých a pochybných dielok ma neláka. Takže Takaši Miike (ICHI THE KILLER, KONKURZ) môže rozprávať extrémne pomalý príbeh o krabici, takže Fruit Chan nám môže napísať recept na múčne taštičky (s prídavkom lepku) a Chan-wook Park (OLD BOY) nám môže ukázať mladšieho brata Annie Wilkesovej. Mne je to jedno. Kto má neustále prelaďovať na iný príbeh, postavy, zápletky a na hlavu postavené pointy, nevraviac o odlišných žánroch? Moje výhrady k tomuto bláznivému projektu sú v zásade v tom, že nemám rád poviedkové filmy a to zo mňa robí v tomto prípade diváka, ktorého názor nie je zaujímavý. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/1093/ (30.07.2009)

Three...Extremes je, ako uz samotny nazov napoveda, spojenim troch filmov od troch roznych reziserov na spolocnu temu - co si predstavuju pod pojmom maximalny extrem :-). Vsetky tri pribehy sa zaoberaju temnymi zakutiami ludskej povahy, ukazujuc ako nase obsesie mozu zajst aj za hranice extremu. Hodnotenie 3,5* sa vztahuje k vysledku ako celku, t.j. priemer za vsetkych tri filmy. Ako to uz pri podobnych spolocnych projektoch byva, tato mozaika za sebou radenych pribehov sa vyznacuje roznou urovnou kvality. Mna najviac oslovil korejsky rezisersky zazrak poslednych rokov Chan-wook Park (autor genialneho Oldboy) so svojim 45minutovym projektom Cut. Na priestore jednej miestnosti rozohral hru o tom, co za neprijemnosti sa mozu stat oblubenemu reziserovi :-) . Ako pribeh plynie, tak si postupne uvedomujete, ze okrem bezchybnej a spickovej praci s formalnymi prostriedkami Park do deja votkal aj velmi zaujimavu studiu obsesie, vyplyvajucu nielen z triednych rozdielov jednotlivych socialnych spolocenskych vrstiev. Japonsky brutalista Takashii Miike ma celkovo trocha sklamal, pretoze s cca 40min. filmom Box sa sustredil na prerozpravanie vztahu trojice tanecnikov, pricom hororova atmosfera znacne pokrivkava. No a najmenej "extremnym" bol pre mna 1,5hodinovy film Fruita Chana pod nazvom Dumplings, ktoreho pribeh popisuje viac zabavnym ako hrozostrasnym sposobom vedlajsie ucinky jednej nezvycajnej omladzovacej kury pomocou pojedania ochutenych knedlikov :-) ked uvidite pochopite. Hodnotenie jednotlivych filmov: Cut - *****, Box - ***, Dumplings - *** (01.12.2004)

Japonci, Jižní Korejci a Hongkongčané jsou blázni. Víc až se mi to rozleží. ♥ Knedlíky byly pro mě o dost slabší než oba dva zbývající filmy, ale vzhledem k tomu, že byly zařazené na začátku, jsem se stihla během následujícího skvělého Střihu ponořit do psychosvěta a během fenomenální Krabice už úplně zapomenout cestu zpátky. Vzdávám hold režijní suverenitě a osobitosti, kterou bych strašně ráda viděla i v jiných částech světa. (01.02.2012)