Agent bez minulosti

Začalo to jako hodně svižný a napínavý akční thriller (navíc řádně mysteriózní) se skvěle padnoucí hudbou, skončilo to jako lepší kriminálka. Škoda, že to směrem k závěru začalo ztrácet původní šťávu a tempo, jinak by to bylo možná i za 5* (ikdyž ten pád z x-tého patra, přestože vypadal dost "cool", mi slušně nadzvihl mandle). (20.03.2011)

Výborná akční podívaná, kde ani tak moc nejde o příběh, kterej je ovšem taky dobrej a celkem promyšlenej( i když agent se ztrátou paměti mi nepřijde moc dobrej nápad, ale opak byl pravdou), ale spíš o tu skvělou akci, kterou mi dokázal neservírovat Matt Damon, u kterýho jsem zrovna nečekal takový schopnosti, i když byl zřejmě něco málo zrychlenej, ale i tak mě příjemě překvapil. Ale zase abych to nepřeháněl s tou chválou, tak některý ty akční scény nebyly zrovna moc uvěřitelný, tim mam namysli ten damonův skok na konci z nějakejch 50 metrů, kterej v pohodě přežil, to bylo hodnš za hranou a ještě ten trik jak letí nevypadal moc dobře a taky to šlo občas oživit nějakým tim vtipem či hláškou, ale i tak jsem se skvěle bavil (23.06.2005)

Hodně dobrý. Chytře napsaný, skvěle vygradovaný a 100%ně napínavý thriller, ve kterým se nehraje na nějaké cool pózičky, ale na poctivou filmřinu. POUHÉ 4 hvězdy za fakt, že vzhledem ke geniálním závěrečným titulkům (btw skvělej hudební nástup na Mobyho Extreme Ways) vypadal clej film tak nějak levně :) Každopádně ale důstojný konkurent pro 007... A Xander Cage se může jít bodnout... (05.08.2007)

Jeden z najprešpikovanejších špionážnych akčných thrillerov ponúka viac, než len čistú akčnú jazdu. Hlavne príbeh a všetko spojené so stratou pamäti je tak neuveriteľný až je dokonalý. Všetko do seba perfektne zapadá a aj rozuzlenie, Owena som si ako záporáka síce predstaviť nevedel, no seklo mu to. A čuduj sa svete aj Franka Potente bola celkom sympatická. Dúfam, že ostatné diely série (zatiaľ dva) si udržia takúto atraktivitu, lebo hercov na to majú a úvod sa im podaril perfektný. 90%. (15.10.2006)

Fajnově "oldschoolová" špionážní partie obrozená fasádou v moderním odstínu 21. století. Naštěstí to neznamená příklon k frenetickému očistci soudobých akčních hříček, jenž je tak vehementně prosazován velkým počtem "umělců", ale spíše (a naštěstí) přenesení těžiště na maximální realističnost, syrovou atmosféru a precizně budované napětí (za doprovodu Powellova hudebního čarování, jehož rytmický základ se od té doby stal jakýmsi nepsaným standartem pro béčkovější plagiace). Kdo ovšem jednou načichl k dvojitému upgradeu Paula Greengrasse, neubrání se určitému despektu. P.S. Mini bylo stejně nejlepší! (19.09.2008)