Šťastné a veselé

„Strávíme silvestr s Němci, budeme zpívat písničky, které nás naučili Skoti a budeme pít na zdraví všech těch sviní, které si sedí doma v teple a posílají nás sem chcípnout.“ „Dnes musím bojovat ve válce, kde fotbal předčí pušku. Válce, ve které si lidé vyměňují adresy s nepřítelem, aby se mohli setkat, až bude po všem. A ještě ta kočka, kterou jsme našli s papírkem od Němců: „Hodně štěstí, kamarádi!“ Bylo mi přikázáno zatknout tu kočku pro vlastizradu. Dokud nebudou vědět, co s ní...“ Tyhle dvě citace asi nejlépe odhalí celé pozadí filmu na základě skutečné události. Během jedné vánoční noci během první světové války se vojáci dvou znepřátelených stran (Francouzi, Skotové a Němci) svévolně rozhodnout na vánoční čas uzavřít příměří, vystoupí ze svých zákopů, potřesou si rukama, zazpívají si vánoční písně, ukážou si fotky manželek, bouchnou několik šampaňských a společně odslouží půlnoční mši. Druhý den pochovají své mrtvé a zahrajou si fotbálek a karty. Na závěr si navzájem zachrání životy před bombardováním vlastních stran. Ve skutečnosti se to zcela určitě neodehrálo tak jako ve filmu, ale základ je jasný a je hodně silným odkazem celého filmu, který se jím vine jako nepřetrhnutelná červená nit – ve válkách zpravidla nikdy neumírají ti, kdo je vyvolávají a burcují pro ně, ale obyčejní lidé, které s nepřáteli na opačné straně zákopu mnohdy více spojuje než rozděluje. I proto bych první citát, který jsem použil, neváhal označit za výborný a nejtrefnější epitaf válečnému a národnostnímu pokrytectví. A taky, film parádně ukazuje, jak je církev ve svém učení pokrytecká, když se přimyká k národním zájmům a taky , jak je biblické citáty jednoduché využít pro cokoliv, zde pro štvavé řeči proti nepříteli. Film (nebo spíše podtext toho, co se v něm zrovna děje) často nechtěne vyznívá až komediálně či humorně – např. ve scéně, kdy si skotský kněz prohlíží německý vojenský opasek, na němž je napsáno „Gott mit uns“ (tedy Bůh s námi), nebo když se vojáci baví o tom, kolik smí vystřelit za jeden den nábojů. Film možná působí dost idealisticky a „utopicky“, přesto je ale dost silný a výborný. Závěrečná půlhodinka filmu je tak emotivní, že ve mně vyburcovala vztek až na samou mez únosnosti. Doufám a pevně věřím, že nikdy nebudu muset prožít to, co vojáci v tomto filmu, po těch dvou dnech by mi totiž zbylo jen jediné – prohnat si hlavou kulku (a vzít pár těch pokryteckých sviní s sebou)! (28.06.2009)

Laciný kalkul. Kdyby to ovšem nebyl kalkul pravdivý (a že to nebylo vše až tak černé a bílé je celkem jedno). Nevím, jestli je to časem vánočním, ale i navzdory strašnému „všechny tři národy šprechtí krásná česka“ dabingu mě tahle bakalářská historka z fronty dojala. Ne moc, ale přeci jen. Možná v tom hraje svou roli i to, že ji znám z jiného, a nutno podotknou lepšího, zpracování. Včetně jednoho výtečného britského (?) dokumentu. (23.12.2008)

Opäť raz kvalitná vojnová dráma, tento krát z vianočnej atmosféry na francúzskom fronte 1. svetovej vojny, kde tri národy nachádzajú porozumenie a uzatvárajú krehké sviatočné prímerie. To čo by v Hollywoode pôsobilo ako gýčová presladená rozprávka, je tu vďaka realistickému európskemu feelingu, skvelému výberu hercov, dômyselnej réžii a scenári postavenom na dojímavom príbehu vojakov na Štedrý deň pretavená vo viac než solídnu snímku. Ideálny vianočný film. (24.12.2013)

Když odhlédnu od toho, že Diane Kruger a druhý operní pěvec opravdu ani trochu nepůsobí, že zpívají (prostě ten playback je neskutečně nápadný a ty dva by se aspoň mohli zajít před natáčením podívat na nějaký koncert), jde o hodně příjemný film. Přestože je válečný, je naplněný optimismem a pohodou. Odehrává se sice skoro celý v zákopech a na bojišti, ale střílení a mrtvých je docela málo a hlavně ukazuje, že přestože byli lidé na opačných stranách fronty formálně protivníci, za jiných okolností by se mohli stát i nejlepšími přáteli, ale válka jim to nedovolila. (13.12.2006)

Filmů s tématikou první světové války vzniklo asi tolik, kolik sparťanských ultras má vysokoškolský titul. Sem tam nás sice někdo obšťastnil novou verzí Remarquova románu o tom, že se na západní frontě nic nedělo a to by bylo asi tak všechno. Ale v poslední době filmy z první světové našly způsob, jak bajonetem proříznout filmový pytel a tak filmy jako Příliš dlouhé zásnuby, Rytíři nebes a další mohly vylézt ze zákopů a vzít stříbrné plátno útokem. Šťastné a veselé je film plný lidské hřejivosti o vojácích, kteří na Štědrý večer vylezli ze zákopů a společně si popřáli hezké Vánoce a sami sobě tak připomněli, že i přes to, že žijí jako krysy v díře, jsou stále lidé. Doufám, že tento film u nás začnou dávat na Vánoce, protože o tom to prostě je. Kromě nádherného poutavého příběhu zdobí film ještě hezká hudba a dobré herecké výkony. Škoda že film ztrácí ve finále tempo. Podobné filmy: Hlídka v Ardenách (1992) (19.08.2007)