Šťastné a veselé

První světová válka asi navždy zůstane ve stínu té druhé. I pro filmaře. Podle mě skýtá dosud nevyužitý potenciál, ale chápu, že hollywoodští producenti to vidí asi jinak. Za zfilmování této známé "válečné akce" jsem rád, i když vlastně chybí propracování toho, co jí dává onu výjimečnost. Vše je šablonovitě zcela podřízené humanistickému poselství snímku, ale vlastně jsem ani tentokrát nic jiného od Evropy (a jejího rozpočtu) nečekal. (05.10.2007)

Moc sem nevěděl co od tohohle filmu čekat, spíš sem si myslel, že to bude dost nudný a tak mě docela hodně zaskočil opravdu vynikající začátek, kterej mi v některých momentech připoměl vylodění v Normandii ze Zachraňte vojína Ryana, jenže pak se bohužel více méně vyplnily moje očekávání, takže dál už se film odvíjí v takovým vanočním duchu. Samozřejmě, o tom ten film je, ale už se mi míň líbilo, že mě to občas nudilo, podle mě to bylo, až moc rozvleklý a pomalý a taky trošku moc přehnaný, jak se nakonec všichni měli rádi, jak si pomáhali nebo jak lehce se podařilo sblížit se nepřítelům, který se nedlouho předtim zabíjeli, to mi přišlo trošku moc narychlo, tohle si asi tvůrci trošku přizpůsobili, ale jinak se musí nechat, že je to pěkně natočený. (21.12.2006)

Ty nejsilnější příběhy píše sám život a tento mne naprosto pohltil a rozbil na malé kousky. Válka je ta nejhloupější věc a vždy bude, ale i uprostřed fronty se někdy stane zázrak a i nepřátelé si s úsměvem podají ruce. Tento film popisuje jednu takovou událost, která se odehrála Vánočního večera roku 1914 uprostřed země nikoho. V onom Vánočním čase míru a lásky vojáci opustili své zákopy a oslavili spolu "Šťastné a Veselé". Jsem patřičně měkkosrdcatý robot a měl jsem co dělat, abych nepodlehl dojetí. Silné filmové momenty doslova přetékaly emocemi a srdceryvnými výjevy. Byl jsem unešen. Ač není snímek natočen v Hollywoodsky velkolepém epickém stylu, dokázal naprosto vše a dokonce víc, než mnoho filmových trháků ze zámoří. Ukázal srdce a upřímně ho vložil do divákových dlaní. Nepřetvařoval se a nevzbuzoval odpor přehnaně trapnými scénami. Syrově a drsně ukázal, jak mladí chlapci ztratí prvotní nadšení z války a při poznání smrti takhle zblízka si začnou vážit každého okamžiku, kdy mohou volně dýchat. Krutost a smrt se tu snoubí s přátelstvím a láskou. Jeden z nejlepších filmů o válečném běsnění, jaký jsem měl tu čest zhlédnout. 90% (17.06.2012)

Nemohu si pomoct, ale pro mě je to trochu zklamání. Z velkého počátečního potenciálu se dalo určitě vytěžit daleko víc a na válečné drama je tam poněkud málo emotivních momentů (tím ale neříkám, že tam nebyly). Taky jsem trochu postrádal hudební doprovod, jenž by vyplnil některá hluchá místa. I kvůli roztahanosti tak celý film působí dost nevyrovnaně. Co je zde ale opravdu dobře vidět, tak to je nesmyslnost války. Překonávání předsudků a nepřátelství na frontě v době Vánoc - to se povedlo. Ale jako příznivec válečných snímků prostě nemůžu dát 4*. Velká škoda. (24.06.2007)

Rozhodně to ušlo. A je fakt, že scéna, kdy německý tenor vystupuje ze zákopu se stromečkem v ruce a zpívá s doprovodem dud má hodně do sebe. Dále bych na si na obhajobu filmu dovolil parafrázovat pana Vinkláře z jiného příběhu z první světové Dialog s doprovodem děl: že si normální lidé pokecají a vymění fotky někomu přijde nenormální, zatímco pokud po sobě tito lidé střílejí je všechno v pořádku. Na druhou stranu se nemůžu zbavit dojmu, že hlavní síla spočívá v události samotné, ne v (tomto) jejím natočení. Abych nebyl špatně pochopen - rozhodně nemyslím více sentimentu a patetických scén, toho jsem se přes velké obavy nedočkal. Ale přesto, že má film zobrazovat lidskost, je tak nějak málo o lidech. Trochu nerozvedené postavy, ke kterým si moc nevytvoříme vztah. Že jsou ale ty vánoce a že to je trochu jiný vánoční příběh vyčnívající z televizní šedi, jsem tentokrát hodně mírný a uštědřuji 4*. (23.12.2008)