Deň po

Aj tomuto údajne katastrofickému filmu som musel ubrať jednu hviezdičku. Nie preto, že by filmové spracovanie témy bolo až také nekvalitná, ale za posolstvo, ktoré film divákom vysiela. O globálnej termonukleárnej vojne je možné nakrútiť iba film ukazujúci rozdielny čas a spôsob umierania. Všetkých, nie iba v mieste, ktoré si ako vzorku vybral scenárista s režisérom. Všetky filmy, ktoré som na tému globálnej termonukleárnej vojny videl majú spoločný nedostatok v tom, že na takúto vojnu pozerajú očami I. a II. svetovej vojny. Ale vojna, o ktorej je tento film, sa nedá nielen vyhrať, ale ani prežiť. A všetci, ktorí tvrdia niečo iné iba prispievajú k akceptácii názoru, že by sa to mohlo skúsiť, že to možno nebude také zlé, ako sa o tom, píše. Tragédiou je, že každá civilizácia má v sebe zakódovanú schopnosť sebazničenia, pretože disponuje silami, ktoré nedokáže nielen ovládnuť, ale ani pochopiť. (02.02.2019)

Záver filmu oznamuje: "The catastrophic events you have just witnessed are, in all likelihood, less severe than the destruction that would actually occur in the event of a full nuclear strike against the United States. It is hoped that the images of this film will inspire the nations of this earth, their peoples and leaders, to find the means to avert that fateful day. " __ Čo viac dodať? Veľmi realistické a pôsobivé spracovanie, ktoré vám nedopraje kvalitného spánku.. teda, aspoň mne nedoprialo. Je pravda, že v poslednej dobe mávam zlé snenie, ale to, čo sa mi v mysli odohrávalo včerajšiu noc (resp. dnešnú) už nechcem nikdy zažiť. Áno, áno, tak silný dopad na ľudskú psychiku dokáže The Day After vyvolať. Avšak, ako vidím, veľa užívateľov porovnáva Den poté s filmom "Threads - Vlákna". Som vážne zvedavý, ktorý z nich vyjde z duelu ako víťaz. Najbližšie premietanie odhalí viac.. __ P.S. Posledných päť minút a predovšetkým konečná scéna dvoch starých pánov dokáže človeka mimoriadne dojať. A obrazové výjavy pri výbuchu atómovej bomby sú zábery, ktoré sa u mňa radia medzi najdrvivejšie za posledné mesiace. __ "Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve 3.světové válce, ale ve 4.světové to budou klacky a kameny." Albert Einstein. __ 25.12.2010 - duel skončil remízou, viz môj komentár k Threads (1984). (12.12.2010)

„Nevím jakými zbraněmi se bude bojovat ve 3. světové válce, ale ve 4. to budou klacky a kameny.“ Albert Einstein…. Stejně jako u Threads film není žádné veledílo, ale „těží“ především z tématu neuvěřitelné lidské hlouposti, kdy mocenské tahanice dospějou až do nukleární války. To samotné by ještě nebylo tak úderné, kdyby nešlo o rekonstrukci událostí, které ve své době měly ke skutečnosti tak blízko. A právě při sledování toho, kam až nás neschopnost dvou velmocí se inteligentně dohodnout málem uvrhly, musí každému tuhnout krev v žilách. Nicméně britská Vlákna ne mě celkově působila silněji, děsivěji a komplexněji. (27.09.2009)

Už nevím, jaká momentální ztráta soudnosti mě přiměla se na Den poté podívat a jaký záchvat autodestrukce mě u něj udržel do konce. Filmům o jaderných katastrofách se vyhýbám stejně úzkostlivě jako otevřeným kanálům. A tohle je otřesný film. Ne že by v něm dnešní člověk, otupělý denními porcemi hrůzy, kterou mu dodávají média až domů, viděl něco, před čím by musel zavřít oči a přidržet žaludek. Bez ohledu na všechny slabiny a nedostatky je Den poté film, u kterého vás přímo na solar zasáhne balvan pochopení, že jsou věci, které je není hrozné jen zažít, ale i přežít. A poslední scéna „to je můj dům“, vám navíc zaručí, že na to už nezapomenete. (15.11.2019)

Velmi dobře znám ty autentické záběry, které zde byly použity. Ale ve spojitosti s tím to filmem působily mnohem více děsivě a hrůzostrašně. Naskakovala mi po těle husí kůže a mrazilo mě v zádech. Už jen ten pohled na odpálené rakety byl šokující. Takhle sugestivní snímek jsem dlouho neviděla, protože všechno bylo reálné, žádná sci-fi vize nejbližší budoucnosti. Ještě druhý den po shlédnutí mi bylo na nic. (07.12.2010)