Deň po

War... war never changes… I přes šmírácký televizní vizuál nadmíru atmosférická chuťovečka. Nápaditě artistní zachycení nukleární detonace má sice své kouzlo, ale klidně bych si dal moderní remake s odlupujícím se masem v atomovém CGI pekle. A dost mě iritoval Mahoney, respektive Newton Crosby, v takhle vážném dramatu jsem mu toho obětavého mladíka moc nebaštil. Podobně mohlo vypadat Jericho, kdyby jeho tvůrci nebyli vypatlaní kreténi. Sháním dozimetr a pomalu se chystám na Vlákna. (22.10.2013)

Den poté má svoje slabé, ale i silné stránky. Tou nejslabší je ten podivný naivní nadějný tón v pozadí, že časem bude zase dobře a že lidé budou žít dál. Bylo by fajn, aby už někdo konečně těm miliardám sebedestruktivních bytostí natvrdo ukázal, že až nebe ozáří tisíce sluncí, žádný den poté už nebude. Nejsilnější moment je pak vědomí, jak děsivě aktuální jsou úvodní události filmu. (18.05.2014)

Nesdílím nadšení ostatních ohledně tohoto filmu. První polovinu snímku tvoří nudné plytké rodinné scény plné naivního herectví. Staří a zkušení herci sice hrají slušně, ale ti mladí jim to kazí. Film začne nabírat obrátky až ve druhé polovině, ale ani zde jsem se nedočkal nějaké nadstandartní zábavy. (13.06.2005)

Katastrofický film na téma jaderné války mezi USA a SSSR resp. NATO a státy Varšavské smlouvy představuje velmi silné téma. Musím říci, že moje velké očekávání z tohoto filmu se nenaplnilo. Nedočkal jsem se ani věrohodného znázornění války ani precizní ukázky toho, jaký má válka strašný vliv na psychiku lidí. Triky použité při znázornění nukleární katastrofy mi přijdou i na tehdejší dobu slabé. Aby tento nedostatek tvůrci kompenzovali, sáhli dokonce v některých záběrech po autentických záznamech jaderných testů z 50. let prováděných v Pacifiku (nejznámější Castle Bravo) a zamíchali to všechno dohromady. Než takhle špatně, tak raději apokalypsu vůbec nezobrazovat. Ve filmu se objeví i banální chyba, kdy je jedna část pole (blíže kamery) zasažená spadem radioaktivního popela, zatímco druhá není. Než se snažit o výpravný snímek, na který nemám, lepší raději jít cestou zobrazení následků a příběhů postav. Je tu náznak nebo jakýsi pokus jít touto cestou, ale opět bez výsledku. Ač jsem se velmi snažil, nebyl jsem schopen hlavním postavám uvěřit jejich chování. Všechno je to příliš strojené. I jednoduché scény davové paniky jsou až příliš poklidné. Nedovedu si ani představit ten chaos, který by nastal bez větší účasti bezpečnostních složek. I přes všechny neduhy jsem rád, že film na toto téma vzniknul. Domnívám se, že jeden z hlavních důvodů, proč nedošlo k válce mezi USA a SSSR, je právě v existenci jaderných zbraní. Naštěstí i zeleným mozkům došlo, že nukleární válku nelze vyhrát. 40% (27.10.2010)

Výbornej katastorfickej, ne-li post apokalyptickej film, kterej zachycuje dny před, během a po jaderném útoku SSSR na USA. První část vyobrazuje společnost sledující eskalaci napětí mezi velmocemi, paniku a samozřejmě seznámení s hlavními hrdiny. Následuje atomový výbuch, který je zde velmi slušně zpracovaný a který mimo jiné používá autentické záběry z výborného dokumentu o jaderných zkouškách Trinity & Beyond.. Následky už jsou pak velmi pochmurnou podívanou, která je ale mnohem lépe (ještě otřesněji) zfilmována ve Vláknech. Pro zájemce o téma doporučuju taky dokumentární podávanou The War Game, nebo novější, či starší Cold War talky show. 85% (17.06.2013)