Toy Story 2

Jednotka mi prišla minimálne o triedu lepšia. Dvojka už bola dejovo akosi príliš prekombinovaná a veľa fórov mi prišlo skôr trápnych, ako vtipných. Ak však prestanem porovnávať s prvotinou, toy story 2 je v porovnaní s inými animákmi stále veľmi vydarený, najmä animácia je na tú dobu proste perfektná. Takže tie 4* si to predsa len zaslúži. Jo a Joan Cusack, čoby hlas kovbojky mi teda poriadne pílila uši..... (20.01.2013)

Velmi povedené pokračování skvělého prvního dílu. Dvojka v podstatě vybírá vše dobré ze svého předchůdce a přidává trochu dospělejšího humoru a pop-kulturních odkazů. Přecijen ale na mě více funguje prvotina, možná svou nevinností, která už hold více akčnější dvojka nemá. Přesto film, který můžu v jakékoliv době... To infinity, and beyond! (22.06.2010)

Stejně vtipné a super jako jednička. No... i když možná děj za jedničkou trošku pokulhává, ale bavila jsem se moc. Akorát teda, je to hrozný nervák. "Jupí, jsou zachráněni, o ne. Dveře se zavřely. Jupíí už se dostali ven.. Ou ne. Auto už je pryč.." a tak dále a tak dále :D Bylo to už i u jedničky a v té dvojce mě to už začalo vyčerpávat :D A nepovedené scény na konci byly výborné. Skvělý nápad. 5* (06.01.2016)

Pre mňa druhý najlepší (americký) animovaný film. Skvelý dej (silný-emotívny-vtipný) dobré tempo (zápletky sú na úrovni) postavičky sú roztomilé a úžasné (rôzne hračky si získajú obecenstvo) a podmanivá hudba si z vás urobí úlovok (Oscar za pieseň je len tomu dôkazom). Animované kráľovstvo hračiek si opäť našlo svoju cestu k nám-divákom a my sme mu za to vďační, že nás svojim posolstvom pokorilo. Toy Story ako trilógia je sám o sebe už animovaný kult. Vďaka prístupu, ktorý bol vydretý pre obecenstvo, nie pre peniaze. To robí z tejto animovanej série poklad, a to nie len pre ratolestí...95% (31.10.2014)

Během mého dětství se každý večer odehrával rituál ukládání všech panenek a medvídků do postýlek, podkládání hlaviček a přikrývání. V noci si totiž moje hračky povídaly jak se o ně starám a já tak pokaždé usínala s lehkou obavou, jestli v jejich hodnocení obstojím. Během filmu jsem se zastyděla se a zazpytovala svědomí. Po závěrečných titulkách jsem šla do sklepa, dvě hodiny přemisťovala krabice, ruce jsem měla špinavé od prachu, ale...moje Petruška z roku 1978 ve žlutých šatičkách háčkovaných mou babičkou sedí zase blízko mne. (22.11.2015)