Toy Story 2

Toy story 2 je v podstate rovnako dobrý ako prvý diel, čo je ale jeho najväčšia slabina. Asi som čakal ešte niečo výraznejšie, zbesilejšie, vtipnejšie, akčnejšie a neviem, čo ešte. Od Pixaru sa vždy očakáva búranie hraníc a nastavovanie latky stále vyššie a to nie len pre konkurenciu. Niečo málo mu do najvyššieho hodnotenia chýba a keďže som Pixaru dal viackrát 5 hviezd, niekedy tie štyri neuškodia. (25.06.2012)

Všeho dvakrát více, kvality skoro stejně. Nejde říct, že bych byl zklamaný, ale jistý pocit "hry na jistotu" nebo "uděláme to samé s dvojnásobkem postav" přetrvává. I samotná stopáž 92 minut je hodně titěrná a možná něco naznačuje, já však přes 4* jít nemohu. Ani kvůli hromadě odkazů (sw,2001, ...), Jessie a koníka. Toy Story 2 nikoho neurazí, ale mě osobně ani nedonutí se k němu úmyslně často vracet. Potřebuji být překvapován. (30.09.2010)

Během mého dětství se každý večer odehrával rituál ukládání všech panenek a medvídků do postýlek, podkládání hlaviček a přikrývání. V noci si totiž moje hračky povídaly jak se o ně starám a já tak pokaždé usínala s lehkou obavou, jestli v jejich hodnocení obstojím. Během filmu jsem se zastyděla se a zazpytovala svědomí. Po závěrečných titulkách jsem šla do sklepa, dvě hodiny přemisťovala krabice, ruce jsem měla špinavé od prachu, ale...moje Petruška z roku 1978 ve žlutých šatičkách háčkovaných mou babičkou sedí zase blízko mne. (23.11.2015)

Jeden z animáků keré mali deti velice v oblibě mě se osobně omoho více líbila jednička. Dvojka je více nadupaná moderními věcmi a není tak rodinná a vtipná více se podobá akčnímu zaměření a to na tom sem velice ztrádal. Bohužel mne nenaplnil očekáváním i scénář který byla velice předvídatelný a málo originální. Takže v celku zklamání. Zlatý John Lasseter, kdyby to vzal do rukou on bylo by to jistě lepší. (18.12.2006)

Opět jedna výjimka potvrzující pravidlo, že druhý díl nemůže ve svých kvalitách předčit svého předchůdce... Druhý příběh hraček totiž nabízí všechno, co nabízel díl první, ale přidává navíc špetku geniality ke každé jeho složce. Hudba je rozvernější i napínavější zároveň, děj už není tak mravokárný a naučný, jak tomu bylo v díle prvním, což otevírá dveře i zbytku dospěláckého publika a přibyly i další postavy, které jsou snad ještě zábavnější než ty původní (štěně, druhý Buzz, Zurg...). Absolutním vrcholem pak jsou nepovedené záběry, které oživují větší polovinu závěrečných titulků - u nich jsem se už smíchy opravdu válel po podlaze. Čtyři a půl. [únor 2007] (05.02.2007)