Plynové lampy

Dobré, ale bohužel, tento thriller dle mě postrádá jakoukoli atmosféru a jakékoli napětí. Čestnou výjimkou je samozřejmě opět překrásná Ingrid Bergman, jejíž zde kritizované přehrávání je naopak na místě - aspoň já tedy neznám moc odlišných způsobů vyjádření emocí. Když shrnu své představy o tom, jak by měl labilní člověk vypadat, musím uznat, že Ingrid je ve své roli doopravdy přesvědčivá. Postupný vývoj její postavy situaci zachraňuje (v závěru jsem se o ni opravdu bál), nicméně Cukor není Hitchcock a pokus o napětí mu zde nevyšel. A děj? Jednou z charakteristik filmu je, že v podstatě vše známe po chvíli, což by mi mohlo sednout, ale zde tomu tak není. Jenom průměrné hodnocení, které se dá ale vysvětlit tak, že film má svůj původ v divadle (podobně mi nesedla už Vražda na objednávku od samotného Hitche). (26.04.2009)

Psychothriller, ktorý je dotiahnutý v každom smere. Dej je možné niekedy predvídať, to však filmu neuberá na vážnosti. Hlavný protagonista vyzerá zo začiatku neškodne, v tomto prípade ide o skvelý herecký výkon Charlesa Boyera. Po presťahovaní do domu číslo 9 sa začína príbeh rozvrstvovať a rovnako aj postava Gregoryho je čím ďalej záhadnejšia. V spojení s nešťastnou minulosťou sa žena hlavného protagonistu, dostáva do psychickej slučky, v ktorej neverí nikomu. Za účelom získania šperkov po ktorých Gregory tak túži, privádza svoju ženu do ešte väčších psychických ťažkostí. Tento film vám odhalí ľudskú manipulatívnosť. Režisérsky boli scény dobre zvládnuté, ako napr. pri večierku, kde na stupňovanie napätia poslúžila skvelá hra na piane. Rovnako aj hra zo svetlom v celom dome, a v exteriéry použitá hmla vo svetle pouličných plynových lámp 90%  (16.04.2022)

Strhující psychologický thriller s vynikající atmosférou a nádherným herectvím. Psychologické týrání ženy vlastním manželem, který jí se zvráceným potěšením dohání až k šílenství. Prohnaný zloděj a vrah je důmyslný ve své vytrvalosti, se kterou čeká na vhodný okamžik, aby se pokusil zmocnit své kořisti. Průběh filmu s jeho atmosférou je strhující ve své proměně osobnosti v lidskou trosku a ve svém postupném pomalém odkrývání skutečného stavu věcí. Pianista Gregory Anton (skvělý Charles Boyer) je sadista lidské duše, trpělivý ve svém čekání na svou šanci a zároveň nedočkavý při cestě za svým cílem. Zvrhle si užívá vyvíjeného a zvyšovaného psychického tlaku na svou manželku, se kterou manipuluje s důmyslnou zručností. Dědička velké operní pěvkyně Paula Alquist, později Anton (dobrá Ingrid Bergman, jako malá Terry Moore) se pod velkým tlakem svého manžela postupně mění v lidskou trosku s pošramocenými nervy, nízkým sebevědomím a velkou pochybností o realitě a svém zdravém rozumu. Je mu vydána, aby z ní po kouskách odřezával další a další kousek lidské duše a důstojnosti, aby byla neustále ponižována a uváděna v mylnou představu o svém konání. Z dalších rolí: asistent Scotland Yardu Brian Cameron (Joseph Cotten), odhalující pravý stav skutečností v rodině Antonových a rozkrývající starý zločin a vraždu, stará slečna Bessie Thwaites (Dame May Whitty), zvědavá a vlezle neodbytná osoba, hubatá služka Nancy (Angela Lansbury), poslouchající svého pána, nahluchlá kuchařka Elizabeth (Barbara Everest), pěvecký učitel Maestro Guardi (Emil Rameau), a strážník Williams (Tom Stevenson), pomáhající při chytání zločince. Úchvatné, strhující, působivé, zneklidňující, destruktivní, bouřlivé, temné. Vynikající dílo divadelního rázu. (07.09.2012)

Výborný psychothriler, který zaujme především svou působivou atmosférou a perfektním výkonem Ingrid Bergman. Na kvalitě také přidává gradující napětí a celková pochmurná syrovost snímku. Zážitek bohužel kazí oprsklá Angela Lansbury, která už tenkrát měla podstoupit plastiku svého opičího ksichtu. 80% (15.03.2011)

Výborný film s perfektními herci. Černobílé filmy měli vždycky jistý nádech historie a často i kvality a tento snímek si barevný neumím představit. Psychologická hra muže, který chce zničit svou manželku. Perfektní atmosféra starého londýňského domu a naivně a dokonale zahraná postava Pauly Alquistové skvělou Ingrid Bergman. (12.08.2006)