Spýtaj sa prachu

Vcelku inteligentní a nenáročná romantika, jejíž první polovina je příjemně odlehčená, plná vtipu a nápaditosti, načež ta druhá je typicky klišoidní a až příliš melodramatická. Jak Farrell, tak Hayek však podávají věru nadstandartní výkony a především jejich společné scény mají nesmírný náboj. Rovněž L.A. třicátých let je příjemná podívaná. I přes relativně malý rozpočet se snímek může pochlubit solidní výpravou a krásnými, do detailu propracovanými dekoracemi. Nic převratného nám Ask The Dust nenabídne, avšak to vůbec nevadí, neboť i to staré je dostatečně působivé na to, aby zaujalo diváka. (08.06.2006)

Film podle stejnojmene knihy Johna Fanteho //oblibence meho oblibeneho spisovatele Charlese Bukowskiho // , je velice pekne a verne zpracovan. Vidim ono okno do kopcu, Camilu, Artura a jejich malicherne sceny v kavarne a vzpominam na knihu a na to, ze me predstavy o prostredi a postavach nebyly tem filmovym vubec vzdaleny. (05.06.2007)

Zeptej se prachu je hybrid, který si neumí vybrat mezi brutálně-otevřenou romantikou a-lá Bukowski a standardně ubrečenou melancholií. Colin Farrell coby drzý, sebestředný a vysokomyslný floutek, co se rád strojí a srší vtipem, popřípadě urážkami, prochází vztahem (vztahy), aby nakonec na cestě hledání dospěl k úchvatnému závěru, že koho milujeme, toho nesmíme urážet a ponižovat (ale to vlastně byla stigmata z dětství, takže ho to omlouvá :-) Ne skutečně, já to Colinovi uvěřila, alespoň v první části tohoto rozvláčného dílka. Salma Hayek mu občas přihrává, ale jinak je tu tak nějak na ozdobu, ostatní herci působí skoro neviditelně až nedůležitě (i když židovská vychovatelka trochu vyčnívá). Vůbec mi všechny postavy -vyjma páně spisovatele Artura- připadají nanicovaté, bez pozadí a psychologizace, dokonce i hlavní ženská postava. Zeptej se prachu je film, který ve mě po určité době sledování vzbudil dojem, že se dívám na lepší televizní film, protože filmové prostředky, dekorace a výprava nejsou průměrné. Ale to je vlastně všechno, co ve mě tohle studené dílko vzbudilo. Škoda. (11.10.2006)

Román Ask the Dust mám veľmi rád. Jeho radosť čítať, jeho radosť prežiť v hlave, pretože sa jedná o poctivý kus literárnej roboty, kde každé slovo má zmysel a každá postava opodstatnenie. Tešil som sa na film. A je veľmi smutné že som sa k nemu dostal až teraz. Filmový Ask the Dust nie je zlý. Jedinou jeho chybou je že neobsahuje žiadne uchopiteľné čaro, ktoré by to povýšilo nad normálny romantický príbeh - ktorý je vlastne základom celého príbehu. Towne ako režisér len rutinne natáča scény, bez nejakého hlbšieho zmyslu a mám za to že ľudia, ktorý nečítali knihu tento film viac menej sklamal. Farrell je ale rozhodne uveriteľný. Arturo Bandini v jeho prevedený je rovnako pamätný ako Henri Chinaski Mickey Rourka. Film postráda silnú emóciu, ktorá by diváka zrazila na kolená, postráda nejaké silnejšie prepojenie z postavami, ale aj napriek tomu z neho cítiť určitú atmosféru. Je to film, ktorému som ochotný odpustiť veľa vecí. Možno preto, lebo ten príbeh mám naozaj rád a nemôžem tvrdiť že by ho režisér alebo hlavný predstavitelia pokazili. Len sa z neho dalo vyťažiť podstatne viac. (12.02.2011)

Celý život som sa pýtala prachu, prečo som naň alergická... a keby len naň. Peľ trávnatých bylín, roztoče, latex... no nič. Odpoveď neprichádza, prach nečujne sedí na skrini. Nečujne ako tento bezpohlavný film, ktorým sa dá ale pomerne štýlovo prenudiť až do víťazného konca. A áno, Selma Hayek je obrovská krásavica. Raz darmo, tmavá krása akosi vždy víťazí nad tou jemnou "blondínkovskou" na celej čiare. (30.07.2018)