Réžia:
Whit StillmanScenár:
Whit StillmanKamera:
John ThomasHudba:
Mark SuozzoHrajú:
Chloë Sevigny, Kate Beckinsale, Chris Eigeman, Mackenzie Astin, Matt Keeslar, Robert Sean Leonard, Jennifer Beals, Matt Ross, Tara Subkoff, Burr Steers (viac)Obsahy(1)
Dvě krásné dívky, bývalé spolužačky z univerzity, unikají před nudnou prací v nakladatelství a odporným bytem do jednoho z nejpopulárnějších disco klubů ranných 80-tých let. Sláva disco už pomalu upadá a do hudby a módy začíná vanout svěží vánek stylu New Wave. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (20)
Parta mladých lidiček filosofuje o lásce, o vztazích, o práci, o bydlení, o životě.. no v podstatě o ničem, a dělají to tak absurdním způsobem, až je to zábavné. To by ale mohlo fungovat tak hodinu, ale ne celé dvě! Každopádně mladičká Kate Beckinsale potěšila a stejně tak jejich hypnotické taneční scény v klubu :) PS: Podobně ulítlé jako Slečny v nesnázích - no, pročpak asi... ()
"Disco is over", zaznělo v první půlce filmu a já jsem se nemohla dočkat, až bude "over" i celý film. Poslouchat podivné dialogy hlavních hrdinů mě bavilo asi pět minut, ale hodinu a půl sledovat konverzaci, kde klíčovými výrazy jsou maniodepresivní porucha a herpesová infekce, bylo skoro nad mé síly. Jedna hvězdička za New York a druhá za to, že tak milá holka jako je Kate Beckinsale dokázala herecky ztvárnit takovou nesympatickou potvoru, jakou byla její hrdinka Charlotte. ()
Na tyto "disco filmy" z konce devadesátek mám poměrně slabost (viz Klub 54). Sevigny a Beckinsale jsou sexy kočičky, které řeší to, co většina holek jejich věku. Kluky, noční život, postupy v práci. Ačkoliv hlavní parta víceméně zůstává, kluci v životě dvou krásek se mění poměrně rychle. Čtvrtou hvězdu přihazuji za bezva soundtrack. To, že postavy nemají účesy a šaty brzkých 80s je sice zásadní chyba filmu, mě však nevadila. Přeci jen móda pozdních 90s byla mnohem lepší. ()
Jak už to tak bývá, když je člověk mladý a zmatený, klestí si cestu životem, a na ní potkává spoustu divných lidí. Uzavírá účelová přátelství, spí s lidmi s nimiž to nemá budoucnost, těm s nimž to má budoucnost se plánovitě "zatím" vyhýbá, užívá života a "hledá jeho smysl". Nesamotáři se začlení do party, bydlí s několika lidmi v bytě, chodí do oblíbené hospody. Zdá se, že takhle to chodí co svět světem stojí, bez ohledu na to, jestli vládne punk, metal, disco nebo rock ´n´ roll. V tomhle filmu vládne disco. Na pozadí téhle hudby se rozjíždí příběh pár lidí, kteří mají společný klub, známé a částečně i sny. Je to konverzační film, hodně se v něm mluví, o věcech důležitých i o blbostech, nicméně charaktery postav jsou zajímavé, není to nuda. Je třeba vstřebat to, že zhruba s polovinou postav se divák neztotožní a pár mu bude vyloženě vadit, ale tak to v životě chodí. Pro mne byl grunge to, co pro hrdiny filmu disco, takže to tak trochu chápu, i když si raději pustím Singles .Ale za vidění to stálo...70% ()
Galéria (7)
Fotka © Gramercy Pictures
Dokud hrála hudba, dokud se točily zrcadlové koule, velký složitý náročný svět přestával existovat. Zde, na diskotéce, byl svět jiný, zde bylo možné tančit a bavit se do rána a nemyslet na nic ... ___ Mění se formy nevázaného kolektivního hýření – od starořeckých bakchanálií až k disku a posledně rave nebo techno party, ale podstata zůstává – vždy je tu potřeba slavností sebevyjádření, oproštění od povinností a uvolnění emocí, a co se nejvíce přibližuje emocím, když ne hudba a tanec? Společnost, chudá na hudbu a tanec, je těžká a sešněrovaná, společnost, kde je hudby a tance příliš, je již vlastně za zenitem, jen se tento pocit ztráty bezstarostnosti snaží přehlušit. Stavy světa vykreslují sinusoidu. "Nová" forma – čehokoliv – se rodí, postupně se dostává do povědomí, ovládá prostor, dosahuje maxima a když vrcholí její všeobecná obliba, nastává přesycení a zobyčejnění, které končí úpadkem a zapomněním. Mezitím se již rodí další forma a tak to pokračuje stále dokola. Lidé si jen namlouvají, že rozetnuli cykly a vyrovnali je do přímky k světlým zítřkům. Ve skutečnosti cyklická proměna existence, kdy "zrod nového" znamená "smrt starého" a "smrt starého" znamená "zrod nového", tato změna forem beze změny podstaty, podobná vlnám proměňujícím vzhled moře – to je věčný únik z kruhu v kruhu, stálé opakování téhož v jiné podobě. ___ Éra disca vyznačila vyvrcholení modernismu, kdy se dovršilo osvobození od hranic a zákazů tradiční společnosti a v rámci toho vyvrcholila i sexuální revoluce. Technika a vědecké poznatky, které změnily svět lidí a daly jim pocit skoro božské moci i s tím spojený pocit nebo zdání naprosté svobody jednání, začátkem 80. let ukázaly svá omezení. Stejně tak sexuální svoboda přinesla nové problémy v podobě AIDS, rozpadu tradiční rodiny a fenoménu singles. Lidstvo se opět přesvědčilo, že svět má svá daná nezměnitelná pravidla a zákony, jež nelze zrušit a lze je pouze obejít s tím, že za první zatáčkou ho zas doženou v nové podobě. Viditelné změny nezměnitelného projevují se jako vlny omezení a osvobození, stoupání a sestupů, nadějí a rozčarování, zrození a smrtí, výbojů a ústupů, vítězství a proher. Která vlna zatím neviditelně stoupá, aby proměnila dnešek? Jaká nová mozaika se složí ze stejných kamínků existence? Co vždy přichází po nevázané zábavě a přejídání se? Dobrovolný nebo nedobrovolný půst a úklid. A čím bujařejší je veselí, tím větší kocovina následuje. Člověk je cyklická bytost – musí se nejdříve přejíst nebo vyhladovět, aby chtěl změnu. ___ Samotný film by byl lepší, kdyby nebyl tak roztříštěný na scénky-střípky, uzavřené v hranicích ilustrativnosti a útržků myšlenek a glos. Nicméně přes ty střípky film lehce načrtává odchod disca a příchod yuppies (generace podnikavých, ba dravých lidí dobře začleněných do systému) a obsahuje i několik zajímavých odkazů na oblast kinematografie, například psychologicko-sociologický rozbor postav z disneyovky Lady a Tramp nebo teorie o ekologickém působení Bambiho. ("Jedna teorie tvrdí, že dnešní ochranářské hnutí odstartovalo znovuuvedení Bambiho v 50. letech. Pro silné poválečné ročníky bylo traumatizující, jak lovci zabili Bambiho matku.) () (menej) (viac)