Hotel Rwanda

Tenhle film mi vzhledem k tématu přišel strašně zastydlý. Veškerá zvěrstva se děla jakoby mimo kameru, pokud už byla výjimečně zabraná nějaká vražda, bylo to jakoby někde v dálce, takže celá genocida na mě pak padla s daleko menší silou, než tomu bylo například v jiném zpracování stejné tématiky Někdy v dubnu, pamatuji si, že tam i mně už z těch záběrů nebylo dobře a to nejsem úplně ten typ, co by zavíral oči při náznaku násilí na obrazovce. Jasně, je to bez citového vydírání, ale je to zároveň nezobrazení skutečných scén, které mají v této události své nezastupitelné místo. Je ovšem chvályhodné, že díky nižšímu ratingu se tak snímek může dostat i mezi mladší diváky a ti poznají, o co v konfliktu zhruba šlo. Co už se mi ale nepozdávalo vůbec byl nesnadno uvěřitelný charakter hlavní postavy, který byl vyobrazen bez jediné negativní vlastnosti. Pokud už porušil zákon, například úplatkem, nutně to bylo pro něčí záchranu či pomoc. Spoiler - To, co mi dále vadilo, byl samotný konec. Nepřišlo mi úplně vhodné, aby v tomto typu filmu byl tak jednoznačný happyend, působilo to na mě hodně divně. Film jakoby mi říkal: "Umřelo milion lidí, ale tahle rodina se zachránila, je to v pořádku". (28.10.2008)

Hotel Rwanda je dokonalý lék na deprese. Pokud si říkáte, že hůř už nemůže být a rozhodnete se na tenhle film kouknout, bude to pro vás jako rána přímo mezi oči. Celý film vám bude z dění na plátně ješte mizerněji, skoro celý snímek probrečíte, ale pár minut po odchodu z kina vám dojde, jak ubohé jsou vaše problémy, pocity i myšlenky na sebevraždu. Vždyť ti lidé bojovali o holý život v těch nejšílenějších podmínkách. Jedna emocionálně vypjatá scéna střídá druhou a tvůrci ani na chvíli nezneužijí tématu, které přímo vybízí k sentimentalitě a přehnanému moralizovaní. Spolu se skvělými herci balancují na hraně, avšak nikdy tu pomyslnou hranici mezi syrovou zprávou o nejmasovější genocidě novodobých dějin a hraním na divákovy city nepřekročí. Strhující a zároveň nepříjemné dílo, které těžko nechá někoho chladným. (22.04.2005)

Syrové, autentické, chvílemi až dokumentárně působící a hlavně skutečně výtečné drama o genocidě ve Rwandě. Uplně čisté čtyři hvězdičky to nejsou, nějakých 78%, ale i tak můžu tento snímek vřele doporučit. A nesmím opomenout Cheadlea, neboť ten roste film od filmu a ta Golfistova Oscarová připomínka je docela přesná. (22.04.2005)

Souhlasím, že to film citově vydírající není, jen nevím, jestli je to jeho přednost. Mám dojem, že je příliš uhlazený s ohledem na tragédii, kterou se snaží zabývat. Přesně ten případ, kdy si říkám, že realita natolik předčila fikci, že je případnější spíš se podívat na nějaký dokument. To nejsilnější v pozadí jsou totiž samotná fakta a zdaleka ne film sám. Bohužel v obou směrech, chce se říct. Kéž by byl ten film syrovější a děsivější a realita nikoli. (14.03.2015)

,,BUĎTE BDĚLÍ, SLEDUJTE SVÝ SOUSEDY“....... /// Ve Rwandském Kigali sílí napětí. Mírová dohoda, mise UNAMIR... to všechno znáte z dokumentů. Tenhle film neřeší plukovníka Dellaireho, dobrodružné duše si taktéž neužijou mnoho sekání mačetou (trochu samozřejmě ano, ale...). O krutosti, násilí, nenávisti a šílenství se hodně mluví, a jen občas je třeba ,,mě“ přesvědčit. Tahle rekonstrukce událostí (včetně onoho rozhovoru, jestli už to je či není genocida) je zaměřená na statečnost a sílu jednotlivce. Příběh o dobrém člověku, Paulovi Rusesabagina, ve kterém s přibývajícím časem neustále přituhuje a je silnej právě ve svý lidskosti. Myslíte, že se to nemůže vrátit? No a co, ať se ten bezcennej póvl.... mámo podej mi další řízek.... ,,...ABY POSLALI POMOC, TAK V NICH MUSÍME PROBUDIT STUD“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do hotelu ,,des Mille Collines“. 2.) Sousedi na mě řvali, že mám pokácet vysoký stromy. 3.) Zjistím, že hopsání autem po Rwandský silnici není důvodem ke zpěvu do rytmu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (04.12.2011)