Hotel Rwanda

Hotel Rwanda je dokonalý lék na deprese. Pokud si říkáte, že hůř už nemůže být a rozhodnete se na tenhle film kouknout, bude to pro vás jako rána přímo mezi oči. Celý film vám bude z dění na plátně ješte mizerněji, skoro celý snímek probrečíte, ale pár minut po odchodu z kina vám dojde, jak ubohé jsou vaše problémy, pocity i myšlenky na sebevraždu. Vždyť ti lidé bojovali o holý život v těch nejšílenějších podmínkách. Jedna emocionálně vypjatá scéna střídá druhou a tvůrci ani na chvíli nezneužijí tématu, které přímo vybízí k sentimentalitě a přehnanému moralizovaní. Spolu se skvělými herci balancují na hraně, avšak nikdy tu pomyslnou hranici mezi syrovou zprávou o nejmasovější genocidě novodobých dějin a hraním na divákovy city nepřekročí. Strhující a zároveň nepříjemné dílo, které těžko nechá někoho chladným. (22.04.2005)

Mrazivý film, dle skutečných událostí. Neuvěřitelný milion lidí zahynulo za pouhé 3 měsíce!!!! Je neuvěřitelné, že se tohle ještě někde může vůbec dít, nebo že se to vůbec mohlo uskutečnit, zatímco my tady v teple před tím zavíráme oči! Ale zpátky k filmu... Cheadle byl vynikající, Nolte byl výborný a jako třešničky na dortu tu máme i Phoenixe a Rena.. Jo, jsem jediný, komu to připomnělo Schindlera? Prostě a jednoduše výborný film, který si rozhodně nenechte ujít! (29.10.2008)

.... „Neměj strach“ tak tahle uklidňující slova jsou vyřčena někde na začátku ..... téhle hrůzy. A potom už je jenom ten STRACH! Strach obyčejných lidí. Strach stojící proti revolučnímu nadšení, strach proti fanatismu, proti lhostejnosti světa, proti vraždění, rabování, nenávisti. Strach a beznaděj.. a člověk, který dokázal zachovat zdání normálnosti v šíleném světě pro víc než tisícovku lidí. (15.06.2005)

,,BUĎTE BDĚLÍ, SLEDUJTE SVÝ SOUSEDY“....... /// Ve Rwandském Kigali sílí napětí. Mírová dohoda, mise UNAMIR... to všechno znáte z dokumentů. Tenhle film neřeší plukovníka Dellaireho, dobrodružné duše si taktéž neužijou mnoho sekání mačetou (trochu samozřejmě ano, ale...). O krutosti, násilí, nenávisti a šílenství se hodně mluví, a jen občas je třeba ,,mě“ přesvědčit. Tahle rekonstrukce událostí (včetně onoho rozhovoru, jestli už to je či není genocida) je zaměřená na statečnost a sílu jednotlivce. Příběh o dobrém člověku, Paulovi Rusesabagina, ve kterém s přibývajícím časem neustále přituhuje a je silnej právě ve svý lidskosti. Myslíte, že se to nemůže vrátit? No a co, ať se ten bezcennej póvl.... mámo podej mi další řízek.... ,,...ABY POSLALI POMOC, TAK V NICH MUSÍME PROBUDIT STUD“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do hotelu ,,des Mille Collines“. 2.) Sousedi na mě řvali, že mám pokácet vysoký stromy. 3.) Zjistím, že hopsání autem po Rwandský silnici není důvodem ke zpěvu do rytmu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (04.12.2011)

Snímky jako Hotel Rwanda (a podobně třeba Schindlerův seznam, i když to srovnávání není nejšťastnější) nejdou hodnotit pouze jako filmy a vlastně se těžce hodnotí vůbec. Člověk se zkrátka nemůže oprostit od toho, že jde o události, které se opravdu staly, a hodnotit jen jednotlivé složky filmu nebo film sám o sobě. Ale kdybych se o to měl pokusit, vyšel by i tak Hotel Rwanda jako nadprůměrný snímek, který nezneužívá tématu k citovému vydírání a snaží se udržet odstup a líčit postavy i události co možná nejpřirozeněji. A za to si tvůrci zaslouží uznání... (22.06.2005)