Mária Antoinetta

Marie Antoinetta mě donutila hodně přemýšlet, jestli je povedená nebo ne. Nakonec jsem dospěl k názoru, že ano. Nová krev v podobě hudby mi dokonale sedla a mrzeli mě spíš ty návraty k hudbě klasické. Také čím víc jsem pátral po historických faktech, tím víc jsem zjišťoval, že jsou skvěle zapracované do příběhu a na to, že historicky příběh Marie vyznívá hrozně negativně, je zpracován s ohromnou lehkostí a grácií. Ohromným plusem je samozřejmě vynikající Kirsten a ani vedlejší postavy nezklamou, ať už je to Cooganův překvapivě snesitelný poradce nebo Schwartzmanův budoucí vladař, co ne a ne Kirsten o... oplodnit (toho člověka nechápu ;) ). Každopádně se jedná o hodně nezvyklou a zajímavou lekci z dějepisu. Sofia tedy opět nezklamala. (22.03.2007)

Sofia Coppola se s ničím nepáře a tak už v prvních minutách nechává svou Marii vejít do světa dvora, intrik, jídla, večírků, prodivných praviděl, smíchu, rozkoše i slz. A používá zajímavé postupy a nadchla mě a já byl unešen. Možná je pravdou, že veškerý ten styl spolu s moderní hudbou trošku zastínil ososbnost, leč dle mě vnímavý divák hledá a najde. Není třeba tlačit na pilu. Jen ke konci filmi už nedrží moc pohromadě a i přes přítomnost vynikajících scén (klanění se davu) musím dát "pouze" 90% :-) (30.08.2007)

Mně se to celkem líbilo. Nevím, jestli se mi chce tento snímek srovnávat s Lost in translation (u obou filmů je sice stejná režisérka, určité téma samoty, ale přece jenom, tohle je historiký přepis, můžu-li to tak nazvat). Nevím, jestli se mi tam ta hudba spíše líbila (ve smyslu hodila), nebo ne, ale rozhodně film příjemně oživila. Ten menší počet dialogů mi nevadil, byl to asi záměr režisérky, aby se člověk snažil více porozumět pocitům jednotlivých účastníků, vcítit (vžít) se do nich (samozřejmě hlavně do pocitů hlavní představitelky). No, že tam není samotná poprava mi nevadí, myslím si, že ten konec byl udělaný dobře (prostě se naposled podívala na místo, které měla ráda, kde toho hodně prožila, vnitřně se s ním rozloučila a smířila se s faktem, že se sem už nikdy nevrátí). Hodnotím 4*, zajímavé zpracování. (22.03.2008)

Vizuálně opulentní příběh naivního osamělého děvčátka obklopeného nepřátelským prostředím, které se zoufale snažilo splnit svou státnickou úlohu (tak jak byla v té době pro šlechtičny zamýšlena), a aby se nezbláznilo, užívalo si plnými doušky těch "drobných benefitů", které její postavení přinášelo;) A světe div se, poněkud ji to změnilo... Čili Marie Antoinetta není v žádném případě historický film - nejsou tu žádní udatní šermíři, žádní proradní rádcové, žádné bitevní scény ani úkladné vraždy. Jen "svá" Sofia Coppola a její vize realizovaná skrz čtyřiadvacetiletou princezničku hereckého řemesla Kirsten Dunst. Co všechno ta vize obsahuje, to výtečně popsala Nathalie, před kterou se tímto opětovně skláním, zneužívajíc jejího komentáře ke zkrácení svého. Sofia, cara mia, stále jedeme na stejné vlně. 80% (26.05.2013)

Hezky barevná, vizuálně podmanivá módní exkurze mezi snobskou aristokracii Versaillského paláce. Při úvodních titulcích jsem nabyla dojmu, jestli se dívám na správný film, protože mě poněkud překvapil rockový úvod:) V obdobném soundtrackovém složení se pak nesl i celý snímek, který mu tak dával jakýsi moderní háv. Kirsten Dunst se svou osobitou krásou do role Marie-Antoinetty výborně pasovala. Skvěle typově seděly role i ostatním hercům. Mně upoutala zejména ďábelská Asia Argento či Jamie Dornan jako hrabě Fersen. Marie Antoinetta není zpracována jako silný životní příběh slavné panovnice. Jedná se spíše o nenáročný pohled na její osobu, který je brán s nadhledem, lehkostí i humorem. Představuje ji jako mladou dívku obklopenou luxusem, bohatstvím a znuděností. Její svět tvoří záliba v rozmařilosti, drahé kostýmy, nekonečná sbírka párů bot, šperků, vybrané "donášky" těch nejlepších cukrářských pochoutek a záliba ve večírcích. Na snímku je znát ženská ruka zkušené filmařky Sofii Coppoly, která film pojala svým vlastním stylem. Žádné velké drama, ani snaha "uměle" zapůsobit či snad šokovat diváka. Marie Antoinetta je "produktem" čisté "Coppolovské" krásy a umění. "Thomas Jefferson obdivuje královnin porost." :) (04.09.2012)