Kamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)
(viac)Recenzie (280)
Naprosto okouzlující Bára Hrzánová rve hlasivky od smíchu a oční bulvy od sladkohořkých slz. Neuvěřilná záležitost stojící na jejím fenomenálním herectví. Měl jsem to štěstí vidět inscenaci naživo a zjistit, že záznam neubral představení vůbec nic!!! Dokonalá inscenace o dětské názorové neposkvrněnosti a netečnosti vůči okolní nesmyslnosti. Dokonalé divadlo... ()
...přesně si pamatuju, jak jsem v r. 1969 poprvé letěla letadlem (vyhlídkový let nad Prahou jsem dostala k 6. narozeninám) a místo užívání si jsem se celou dobu bála, že nás "sestřelej Rusáci" - protože doma dospělí pořád mluvili o přepadení a ruských tancích .... Nádherně vystižené dětství v socialismu, kdy jsme od rodiny pochytávali jen drobky informací, ale i ty musely být "tajem". A Bára Hrzánová je samozřejmě dokonalá ! ()
V rámci divadelných záznamov u mňa zatiaľ zostáva na piedestály Sluha dvou pánů (2000). Barbora Hrzánová predvádza skvelý herecký koncert. Sype hlášky a predvádza aj fyzicky vypointovaný humor. Sníh. Ten můžu! Ten není vůbec žádnej sladkej. Večeře Helenko. Děkuju, ještě nemam hlad ty kurvo. Soucit. Jazda na kole či dobrodružná historka. Bohužiaľ v druhej polovici kadencia išla dole + mňa netankovali samostatné výstupy Vlčkovej a Jeníka. Urobiť zostrih najlepších scén, tak 5* bez váhania. Ako dvojhodinový celok predsa len rozriedené. ()
Co k tomu dodat, tohle se prostě povedlo. Báru Hrzánovou po tomto výkonu uznávám jako brilantní komediální herečku. Geny se nedají popřít, opravdu se potatila. Nemá cenu vypisovat tu spoustu úžasných hlášek, kterými tato inscenace oplývá. V komentářích jich je požehnaně, jedna perla vedle druhé. Těším se na každou reprízu v bedně a myslím, že mne to jen tak nepustí. ()
Nemůžu jinak, musím do plných. Díky za Českou televizi, která hru odvysílala, nejsem z Prahy a divadla máme úžasná v Brně, ale stejně je mi líto, že řada úžasných věcí mi prostě unikne - a tohle byla paráda (aha, takže Příbram, ale to nevadí, i tak). Hrzánová famózní, nedovedu si na jejím místě už představit nikoho jiného. Smála jsem se, jako dlouho ne, vzpomínala a představovala si, jaké to bylo (jiskrou jsem byla jen rok, nebo tak nějak, na pionýra už naštěstí nedošlo a naši k tomu měli podobný postoj, jako rodiče Helenky)...a naučila se nové slovo - TAJEM. Paráda, co víc k tomu dodat. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (6)
- Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
- Při předávání cen Thálie roku 2003 Barbora Hrzánová (Helena Součková) řekla: "Říkat na veřejnosti, že Rusáci a komunisti jsou svině, akorát se to nesmí říkat, to je takový blaho po těch letech," čímž citovala repliku z této divadelní hry, avšak bylo na ni podáno trestní oznámení za hanobení rasy a národa. (JoranProvenzano)
- Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)
Reklama