Smrtihlav

Nadčasový snímek, kterým se dost možná nechala volně inspirovat taková hollywoodská jména jako duo Wachowských či Christopher Nolan (a také tvůrci seriálové Hry o trůny, když vymýšleli úvodní titulky, víme?)... Konečně jsem jej zhlédnul, a jo, až na otřesný "televizní" závěr je to vážně perfektní sci-fi. (15.08.2014)

Tma, tma a zase jenom tma.....Alex Proyas je bůh a jeho režie je velmi provokující. Proyas totiž diváka od začátku až do samého konce bombarduje jedním tmavým záběrem vedle druhého, při jejich sledování jsem byl ponořen do tak hluboké depky, že se mi málem podařilo usnout :o)) Smrtihlav je vizuálně působivý a velmi depresivní, podobné pocity jsem naposledy zažíval při filmu Blade Runner, s tím rozdílem, že tady jsem se maličko nudil. Zpočátku mně příběh nedokázal oslovit, ale od druhé půle děj hezky graduje a vrcholí zdařilým soubojem (to jak proti sobě visí ve vzduchu mi připomnělo závěrečný duel v Matrix Revolutions). Samotný závěr je silný a má velmi katarzní účinek. (18.11.2003)

Alex Proyas, ano, ten Proyas, při jehož natáčení filmu Vrána zvláštní shodou okolností přišel o život herec Brandon Lee, se po nějaké odmlce vrátit s vizuálně vypiplanou scifi záležitostí s temným vyzněním, ale prázdným dějem. Když to tak vezmu, film mohl být klidně němý, a vyšlo by to nastejno. Vizuál na tu dobu opravdu radost pohledět, ale o to horší děj, který třeba milovník scifi ocení a bude se nad ním tetelit blahem, ale pro srozumitelnost ostatních, ne až tak scifi diváků, je nutné film opatřit nějakým manuálem. Ztratit se v ději je maličkost, ale horší je opětovně se v něm najít. Proyas jako vypravěč selhával vlastně od počátku své režijní kariéry. Filmů netočí kvanta, objeví se většinou po několika letech, ale vždy mají jeho filmy jeden společný faktor. A tím je dokonalá vizuální stránka. Děj jeho filmů nestrhne, snad jen "prokletá" comicsová "Vrána" ukázala sílu jeho režijních schopností. Ostatní jeho filmy mě míjí, včetně podivně nedotaženého Smrtihlava. 40% (13.06.2012)

6 / 10 Proyasova onánia nad tmavým celuloidom vyzerá vo výsledku rovnako rozpačito, ako pubertiak nachytaný s rukou v nohaviciach. Smrtihlav je film, ktorý drží diváka pri živote jedine neuveriteľne našliapnutým úvodom, v ktorom sa načrtne hneď niekoľko záhad a tajomstiev čakajúcich len a len na to, kým ich hlavný hrdina rozlúskne. O čo väčšie však bude vaše sklamanie, keď koniec toho všetkého nebude ani zďaleka taký uspokojivý, aby prekričal všetky tie hluché a nezáživné miesta, ktoré mu predchádzali. A nezachraňuje to ani obstojná réžia umne vykrádajúca Scottovho Blade Runnera, či slušné herecké obsadenie; tomu totiž vládne (aspoň podľa miesta v titulkoch) Rufus Sewell, ktorého nevýraznosť sa smie porovnávať snáď len s jeho nesympatickosťou. Škoda, tak zaujímavý námet by si zasluhoval trochu lepšie zaobchádzanie. (18.02.2006)

Už od prvních tónů hudby mám dojem, že ne. Nefunguje to na mě. Ne. Takhle to nechodí. Takhle pomalu nemá hlavní hrdina utíkat před nádhernými bleďáky. V takovémhle záběrování nemá házet kufřík do řeky. Takovouhle písničku by při svém prvním představení femme fatale zpívat neměla. A tak dále. Hrdina objevuje věci, které divák na základě stanovených pravidel tak nějak tuší už dopředu, takže kýžený šok se nedostavuje. V dialogu se pořád dokola všechno opakuje, kdyby to náhodou někomu nebylo jasné. (06.03.2013)