Smrtihlav

Od Dark City jsem nic nečekal. A jak už to tak chodívá, když od něčeho nečekáte zhola nic, a pak to shlédnete, tak vás to nadchne, někdy mírně, někdy více. Dark City mě rozhodně nadchlo, pro své pojetí a příběh. Není to sice sci-fi postavené na tricích, ale to vůbec nevadí. Ty triky, co tam jsou bohatě stačí a dotvářejí dark amtosféru. (24.03.2005)

Dark City je rozhodně jedno z nejzajímavějších a nejosobitějších sci-fi filmů, které jsem kdy viděl, to je bez debat. Nicméně budu potřebovat ještě jednu projekci, abych viděl, jak na mě film bude působit, když už budu vědět, o co se jedná a hlavně bych uvítal, kdybychom se dozvěděli trošku více informací... tak nějak o všem. Nechci zde spoilerovat, ale přišlo mi, jako by si páni scenáristé nechtěli trošku více namáhat své mozky a řekli si, že si holt něco málo budou muset diváci domyslet. Na jednu stranu to je super nápad a mám rád filmy, které mi všechno nenaservírují přímo pod nos, ale jen pokud mi snímek dá pár vodítek, kterých bych se mohl chytit při tvoření mých teorií. A tady mi přišlo, že jich je méně, než by se očekávalo. Uvidíme, co napíšu po druhém zhlédnutí, na které se už teď docela těším. 80 %. (21.08.2014)

Režisér Alex Proyas natočil výbornú šablónu pre neskorší Matrix od bratov Wachovskích, nechcem im zle ale na tomto filme je vidieť kde brali inšpiráciu, pre svoj veľkolepý počin. Nevadí ja som len rád že to dokázali zužitkovať v dobrom. Temné mesto ako keby vypadlo zo snov Tima Burtona, miestamy až depresívne pôsobiace aj vďaka výbornému príbehu a nečakane jednoduchým ale za to pôsobivým trikom, ktorým sa nedá nič odoprieť. V hlavných úlohách sa tu výborne zaskveli vtedy ešte neznámy Rufus Sewell či Jennifer Connely, popri nich tu boli oporami Kiefer Sutherland ako bláznivý doktor a William Hurt ako vyšetrovateľ. Za zmienku ešte stojí výborná kamera od Dariusa Wolski a hudba od skladateľa ako je Trevor Jones. "Neskutočne silný príbeh!" ║Rozpočet $27miliónov║Tržby USA $14,378,331║Tržby Celosvetovo $27,200,316║ (07.01.2008)

Zatraceně temným retro-prequelem k Matrixu se vydáte po svých vlastních stopách, až na dno ztracené duše. Nebo jen zapomenuté? (Bylo mi povědomé to sklepení s akvárii – jako bych tam už někdy byl.) Je to divné. Slunce se někam ztratilo. Bloudím tímhle zšeřelým městem (a filmovou databází) už mnoho týdnů, "jsem vzhůru celou věčnost, ale noc dosud neskončila." Asi bych taky potřeboval „vyladit“. A hodinky s dvacetičtyřhodinovým cifrerníkem, abych nemusel pořád řešit, jestli je právě AM či PM. Taky listuju svým deníčkem, ale jsou tam jen samé bílé listy. Ovšem tu barovou zpěvačku, Murdochovu manželku Emmu (již brzy Annu), tu si pamatuju! Kdysi dávno jsem ji totiž tajně miloval. A vzadu ve skladišti za restaurací Fat Moe jsem ji šmíroval, když vložila desku do gramofonu, při hudbě nacvičovala baletní krůčky a nakonec se z těch baletních šatů převlékala. Věděla, že ji šmíruju, ale stejně mi dovolila, abych na okamžik zahlédl její nahé tělo. Bylo nám oběma čtrnáct roků... Na tu chvíli si vzpomínám jasně a zřetelně, i po třech desítkách let. Pořád jsem to přece já! (Jsem?)        Pane Alexi Proyasi, vaše Vrána mi kdysi úplně rozklovala duši, ale teď, v Dark City, teď jste mě vážně vyladil! A kdybyste si odpustil ten finální telepatický pingpong, a film skončil po slovech doktora Schrebera: „Přijdeme na to Johne. Možná, že jednoho dne pro tebe budu pracovat“, bylo by to vyladění stoprocentní. Takhle jen za 90%. (16.10.2013)

Tmavé prostředí a černé kulisy působí originálně a depresivně. V tom se Proyas doslova vyžívá a nutno uznat, že tohle je jeho styl a režírovat skutečně umí. V nezvyklé roli je tu Rufus Sewell, pro něhož tohle byla jedna z mála nebéčkových rolí. Film má dost zvláštní atmosféru a triky na špičkové úrovni. Nepostrádá originalitu a nápaditost, ale konec není myšlenkově ani emocionálně tak silný, jak bych si vzhledem k vývoji filmu představoval. (19.02.2005)