Smrtihlav

Zhmotněné noční můry Alexe Proyase, kde v neproniknutelné tmě zůstává naděje v podobě krásné Jennifer. Ze Smrtihlava ční uvěřitelné a přitom dokonale typicky rozdělené charaktery charismatického hlavního hrdiny nebo Sutherlandova výtečně zahraného doktora. A ve chvíli, kdy se všechno začne brát až příliš vážně, dorazí zástup mimozemšťanů, kteří film rázně usadí zpátky do pozice příběhově lacinějšího sci-fi. Komu to ale vadí, když dokáže být tak bezelstně neodolatelné. (25.01.2006)

Od první do poslední minuty extrémně paranoidní scénář Alexe Proayase a Davida S. Goyera, jenž si doslova libuje ve vlastní zamotané zápletce, je jenom základem celkové kvality snímku. Proyasova záliba v potemnělých koutech zaplivaných městských čtvrtí byla opět zúročena při budování bezútěšné atmosféry, která na diváka doléhá jako dosti těžká deka. Vizuálně vytříbená „hračička“, oplývající záplavou skvělých avšak ne samoúčelných triků, podpořená výbornou kamerou Dariuse Wolského, nepříjemným a přesto chytlavým soundtrackem Trevora Jonese, tak v celkovém efektu potěší nejen oko, ale i samotný mozek, kterému není dáno vydechnout ani na minutu. K tomu započítat skvělé herce, jimž vévodí podivný doktor Kiefer Sutherland, následovaný Williamem Hurtem a Rufusem Sewellem a je zde dílo, jenž v hlavě nějaký ten pátek zůstane určitě. (05.11.2005)

6 / 10 Proyasova onánia nad tmavým celuloidom vyzerá vo výsledku rovnako rozpačito, ako pubertiak nachytaný s rukou v nohaviciach. Smrtihlav je film, ktorý drží diváka pri živote jedine neuveriteľne našliapnutým úvodom, v ktorom sa načrtne hneď niekoľko záhad a tajomstiev čakajúcich len a len na to, kým ich hlavný hrdina rozlúskne. O čo väčšie však bude vaše sklamanie, keď koniec toho všetkého nebude ani zďaleka taký uspokojivý, aby prekričal všetky tie hluché a nezáživné miesta, ktoré mu predchádzali. A nezachraňuje to ani obstojná réžia umne vykrádajúca Scottovho Blade Runnera, či slušné herecké obsadenie; tomu totiž vládne (aspoň podľa miesta v titulkoch) Rufus Sewell, ktorého nevýraznosť sa smie porovnávať snáď len s jeho nesympatickosťou. Škoda, tak zaujímavý námet by si zasluhoval trochu lepšie zaobchádzanie. (18.02.2006)

Sice lehce Béčkové, ale i tak velmi zajímavé temné sci-fi které stejně jako Matrix vychází z narušování lidského vnímání reality, resp. přímo odtržení mysli lidí od skutečného světa. Ale zatímco Matrix se více drží kyberpunkového Neuromancera od Williama Gibsona, ve Smrtihlavovi jsem vyloženě viděl paranoidní vize P. K. Dicka s jeho neustálými pochybnostmi o existenci objektivní reality a vidinami o působení "cizích" a "nadpřirozených" vlivů. 7/10 (07.01.2008)

,,Jste zmatený a vystrašený, že?“ ,,Kdo jste?“ Můžu vám pomoct. Ztratil jste paměť. Při experimentu“… Dá li se nazvat nějaký svět jako ponurý, tak je to tento. Temnota má barvu zelené, ze které vyzařují záblesky červených neonů a rtěnky, nebo zlatá rybka. Chladný svět, perfektně předvedený, svádí k myšlenkám na podrobněji rozpracovaný Matrix, či hororovou adventuru. Zajímavé. Místo bez slunce, ve kterém není prostor pro vzpomínky. Jen někdo chce, abychom si něco mysleli. Je to však studené, stejně jako svět ve kterém se příběh odehrává. Za výtvarnou stránkou zeje díra. A větší, než ve vzpomínkách Johna Murdocha. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** (05.05.2009)