Smrtihlav

Vskutku hodně zajímavý námět, ne nepodobný Matrixu, resp. jak říkají jiní uživatelé, je vidět, kde se slavnější kultovní počin inspiroval. Pochválit musím celkové ztvárnění a tíživou atmosféru, která mi lehce připomínala i snímek 1984 či THX 1138. Troufám si říct, že ve filmu jsou zastoupeny všechny žánry, které jsou tu uvedeny. Smrtihlav (originální název je výstižnější) je příjemným překvapením, jež se z původního tří hvězdičkového dojmu vypracovalo na o jednu hvězdičku lepší hodnocení. (09.10.2018)

Rádoby totalitní, velmi propracovaná, dokonce i stylově zakončená sci-fi/krimi naháněčka, která se odehrává ve fiktivním, naprosto depresivním, tmou zahaleném městě. Abych zmírníl slovo "naháněčka", žádnou zběsilou jízdu nečeknejte, film se místy vleče a spíše se prodialogovává kupředu. Město je zpracované na můj vkus dokonale, vyznívá jako poválečné Chicago. Co mně brání dát tomuto dílku plný počet, je jeho neschopnost vtáhnout mě do děje, protože mi bylo úplně jedno, co se hlavním hrdinou stane. Rufus Sewell nehrál dobře tehdá, nehraje dobře ani teď. Přidám ještě pár odkazů: - Kvality Brazilu to nedosahuje. - Finální fight inspiroval vyvrcholeni Matrixu. - Něco málo si půjčilo také Equilibrium, které má jiné přednosti a nedostatky, ale kvalitativně je srovnatelné. A bych nezapomněl 10% přidávám za uhrančivou songu Sway v ještě uhrančivějším podání Jennifer Connelly. Btw. Ten, kdo vymýšlí ten český překlad, by zasloužil pověsit za koule do průvanu. 85% (12.12.2012)

Dark City je rozhodně jedno z nejzajímavějších a nejosobitějších sci-fi filmů, které jsem kdy viděl, to je bez debat. Nicméně budu potřebovat ještě jednu projekci, abych viděl, jak na mě film bude působit, když už budu vědět, o co se jedná a hlavně bych uvítal, kdybychom se dozvěděli trošku více informací... tak nějak o všem. Nechci zde spoilerovat, ale přišlo mi, jako by si páni scenáristé nechtěli trošku více namáhat své mozky a řekli si, že si holt něco málo budou muset diváci domyslet. Na jednu stranu to je super nápad a mám rád filmy, které mi všechno nenaservírují přímo pod nos, ale jen pokud mi snímek dá pár vodítek, kterých bych se mohl chytit při tvoření mých teorií. A tady mi přišlo, že jich je méně, než by se očekávalo. Uvidíme, co napíšu po druhém zhlédnutí, na které se už teď docela těším. 80 %. (21.08.2014)

Název Dark City tento film jednoznačně vystihuje (distributor je asi milovník motýlů nebo mlčení jehňátek ;-)). Geniálně mrazivá a depresivní atmosféra s velmi výstižnou hudbou, která zvyšuje tempo, vždy když zazní. Režie je naprosto přesná bez nejmenších chyb. Temné, domyšlené a stylizované do doby, kterou já osobně moc chci vidět ve filmech, ale prakticky se mi jí nedostává... Vše vypadá jak 20-30sátá léta v Americe, ale cítíte trochou z Metropolis nebo z dalších filmů. Za málo peněz hodně moc muziky. Škoda, že je tento film tolik přehlížen, protože si to ani ve stínu "podobného" Matrixu jednoznačně nezaslouží. A ještě nechápu proč to mamka musela přehrát Esmeraldou :((. Pár drobností ohledně režisérské verze. WOW! O 11 minut delší, ale docela výrazný posun k temnotě a komplexnosti. Odpadá úvodní "přiblížení situace", některé scény jsou prodloužené a přidávají tím větší hloubku postav (jemně, ale přidávají). Také jsou přestříhané posloupnosti některých scén, ale nejzajímavější je odkrytí, předtím jen v pozadí ležící, linie ohledně "vyvoleného, který umí vylaďovat". Jeho cesta, stejně jako jeho hledání detektivem se prolíná a objevují se promyšlené "otisky", které napovídají, co se stalo hlavní postavě. Tato verze je možná ještě temnější a rozhodně tajemnější, naznačuje, ale neříká vše. Největší přínos vidím v detailech jako jsou otisky, žebřík, holčička a další, které dotváří komplexnější pohled na hlavní postavu, která je neobyčejná a divák toho o ní zjistí více... Závěr? Dvě skvělé verze, jedna střídmější pro každého, druhá tajemnější. Tak jako tak zanedbaný klenot ležící ve stínu větších filmů.... (25.06.2004)

Od první do poslední minuty extrémně paranoidní scénář Alexe Proayase a Davida S. Goyera, jenž si doslova libuje ve vlastní zamotané zápletce, je jenom základem celkové kvality snímku. Proyasova záliba v potemnělých koutech zaplivaných městských čtvrtí byla opět zúročena při budování bezútěšné atmosféry, která na diváka doléhá jako dosti těžká deka. Vizuálně vytříbená „hračička“, oplývající záplavou skvělých avšak ne samoúčelných triků, podpořená výbornou kamerou Dariuse Wolského, nepříjemným a přesto chytlavým soundtrackem Trevora Jonese, tak v celkovém efektu potěší nejen oko, ale i samotný mozek, kterému není dáno vydechnout ani na minutu. K tomu započítat skvělé herce, jimž vévodí podivný doktor Kiefer Sutherland, následovaný Williamem Hurtem a Rufusem Sewellem a je zde dílo, jenž v hlavě nějaký ten pátek zůstane určitě. (05.11.2005)