Réžia:
Alex ProyasKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Trevor JonesHrajú:
Rufus Sewell, William Hurt, Kiefer Sutherland, Jennifer Connelly, Richard O'Brien, Ian Richardson, Bruce Spence, Colin Friels, John Bluthal, Melissa George (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Je tu město. Fantaskně bizarní, věčně zahalené do tmy. Jsou tu lidé. Šediví a lhostejní, kteří se každou noc přesně o půlnoci ponoří do hlubokého spánku, aby se probudili se zcela novými vzpomínkami. Jsou tu Oni. Starobylá umírající rasa, která ovládá město a v bizarním experimentu noc co noc mění realitu i vzpomínky všech lidí. No a pak je tu John Murdoch. On jediný neusíná a vidí, jak přímo před jeho očima mizí domy i ulice, aby se místo nich objevily jiné. Nepamatuje si na nic z minulosti a navíc zjistí, že jej hledá policie kvůli několika brutálním a bizarním vraždám. Prchá ulicemi, kterými se pohybují mrtvolně bledé postavy v dlouhých černých kabátech, připomínající armádu zombie, a pomalu si začíná uvědomovat, že je obdařen schopností měnit realitu a podobně jako vládci města. Uvědomuje si, že vše co si pamatuje jsou jen uměle vytvořené implantáty a chce vědět proč. Na své pouti se setkává nejen s dívkou, která tvrdí, že je jeho manželkou, ale také detektivem Bumsteadem, který sice plní své povinnosti, ale začíná pochybovat o realitě světa ve kterém žije, a také doktorem Schreberem, který toho ví mnohem víc než všichni ostatní lidé dohromady. Společně s nimi se krůček po krůčku přibližuje pravdě a rozhodujícímu střetnutí s rasou ovládající město. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (603)
Je to tak stylové, cool, retro, nápaditý scifi námět, skvělý výkon podává charismatický Rufus Sewell, v menší roli Kiefer Sutherland, překrásná Jennnifer Conelly jako osudová žena hlavního hrdiny. Tento film je vynikající mix několika žánrů se silně temnou až téměř paranoidní atmosférou, napětí je všudypřítomné. Kamera je vynikající, zajímavé kulisy, montáže záběrů. Samozřejmě, že obsahová stránka nijak nezaostává za tou audiovizuální, námět je více, než výzvou pro váš mozek. Tohle musíte vidět. ()
A pak že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Jestliže původní Proyasova Vrána byla temná, depresivní, zajímavě stylizovaná a příběhově "nevšední", o Dark City to vše platí v podstatě dvojnásob. Velmi pochmurná a nepříjemná vize světa ovládaného plešatými mimozemšťany, kteří jsou alergičtí na světlo, umí ohýbat fyziku ve svůj prospěch a mají motiv, který i po delším zamyšlení nepůsobí nelogicky a nesmyslně. Samozřejmě, single hrdinu předurčeného k provedení revoluce a poražení neporazitelných už jsme párkrát viděli, ale pokud je vše okolo natolik vkusně načančané, promyšlené a neokoukané, malé klišé nikdy nemůže uškodit. A Jonesův soundtrack nemá v rámci žánru chybu :)) 85% ()
Zatraceně temným retro-prequelem k Matrixu se vydáte po svých vlastních stopách, až na dno ztracené duše. Nebo jen zapomenuté? (Bylo mi povědomé to sklepení s akvárii – jako bych tam už někdy byl.) Je to divné. Slunce se někam ztratilo. Bloudím tímhle zšeřelým městem (a filmovou databází) už mnoho týdnů, "jsem vzhůru celou věčnost, ale noc dosud neskončila." Asi bych taky potřeboval „vyladit“. A hodinky s dvacetičtyřhodinovým cifrerníkem, abych nemusel pořád řešit, jestli je právě AM či PM. Taky listuju svým deníčkem, ale jsou tam jen samé bílé listy. Ovšem tu barovou zpěvačku, Murdochovu manželku Emmu (již brzy Annu), tu si pamatuju! Kdysi dávno jsem ji totiž tajně miloval. A vzadu ve skladišti za restaurací Fat Moe jsem ji šmíroval, když vložila desku do gramofonu, při hudbě nacvičovala baletní krůčky a nakonec se z těch baletních šatů převlékala. Věděla, že ji šmíruju, ale stejně mi dovolila, abych na okamžik zahlédl její nahé tělo. Bylo nám oběma čtrnáct roků... Na tu chvíli si vzpomínám jasně a zřetelně, i po třech desítkách let. Pořád jsem to přece já! (Jsem?) Pane Alexi Proyasi, vaše Vrána mi kdysi úplně rozklovala duši, ale teď, v Dark City, teď jste mě vážně vyladil! A kdybyste si odpustil ten finální telepatický pingpong, a film skončil po slovech doktora Schrebera: „Přijdeme na to Johne. Možná, že jednoho dne pro tebe budu pracovat“, bylo by to vyladění stoprocentní. Takhle jen za 90%. ()
Od první do poslední minuty extrémně paranoidní scénář Alexe Proayase a Davida S. Goyera, jenž si doslova libuje ve vlastní zamotané zápletce, je jenom základem celkové kvality snímku. Proyasova záliba v potemnělých koutech zaplivaných městských čtvrtí byla opět zúročena při budování bezútěšné atmosféry, která na diváka doléhá jako dosti těžká deka. Vizuálně vytříbená „hračička“, oplývající záplavou skvělých avšak ne samoúčelných triků, podpořená výbornou kamerou Dariuse Wolského, nepříjemným a přesto chytlavým soundtrackem Trevora Jonese, tak v celkovém efektu potěší nejen oko, ale i samotný mozek, kterému není dáno vydechnout ani na minutu. K tomu započítat skvělé herce, jimž vévodí podivný doktor Kiefer Sutherland, následovaný Williamem Hurtem a Rufusem Sewellem a je zde dílo, jenž v hlavě nějaký ten pátek zůstane určitě. ()
Proyasovo Dark City je v mnoha směrech fascinující a opět dokazuje režisérovu schopnost pojmout i relativně slabší látku (ano, mytologie je děravá) naprosto strhujícím a bombastickým způsobem. Kromě vypiplaného vizuálu (evidentní ateliérovost vzhledem k příběhu nevadí, naopak, je zcela na místě) a zcela bez debaty nadčasových triků (opět dokazujících, že hmotné miniatury a kulisy budou mít nad digitálem ještě dlouho navrch, digitální efekty se pak objevují v momentech, kdy jejich nedokonalost nevadí a jejich vizuální pojetí podrtrhuje nereálnost a fantasknost situací, v nichž jsou použity) ale bohužel filmu chybí něco, čím by se skutečně zaryl pod kůži. Uznávám, může to být tím, že už jsem před ním viděl mnoho jiných filmů, Dark City se mi ale nedokázalo zarýt pod kůži. Proto "pouhé" 4 hvězdy...PS.: Hodnocen Director's Cut, zajímalo by mě, čím se liší od kinoverze. Je mi divné, že by celý rozdíl spočíval v minutě navíc :)) kdyby někdo věděl, dejte mi vědět, dík... ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (19)
- Vo filme sa mali objaviť aj herečky Vera Farmiga, alebo Kathy Baker. Obe svoje ponuky odmietli. (fandafilmov)
- V roce 1999 získal film cenu Saturn Award za Nejlepší sci-fi film. (Chatterer)
- Průměrná délka záběru je 1,8 vteřiny. (daEmoNickY)
Reklama