Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy

Hezké pokoukáníčko a další přesvědčivý důkaz o tom, jak čeští tvůrci dokáží točit filmy o životech lidí. Hezký příběh, který pro mě až zbytečně vnucoval téma sexu do příběhu, v kterém by se bez něj dalo určitě žít. Bohužel, čím dál častěji je sex vnucené téma v příběhu, děj neposouvá dopředu a jen potěší malou partičku spoluobčanů, kteří když to nemají dom tak aspon v kině :). Jako klidný sobotní film je to dobré, ale jinak si myslím, že jde o film ke kterému se nevrátíte a nepřítáhne si vás k sobě svým kouzlem jako např. moji milovaná Samotáři.Proto nakonec volím ze 4* průměrné 3. (18.06.2006)

Sympatické a výrazné herecké výkony, sympatický film, na který jen tak nezapomenete (zvláště pokud znáte Ostravu). Škoda úplně nesmyslného závěru, který všechno předchozí těžce sráží: parta ostravsko-slovenských robotníků by takto na veřejnosti, navíc ve dne, nikdá neskákala, to mi věřte. A za střízliva už vůbec ne. (19.02.2009)

Martin Šulík se od dob magického realismu své Záhrady či Krajinky umělecky posunul k realismu skutečnému a s důrazem na sociální rozměr svého filmu natočil snímek s aluzí na známý utopistický spis Tommaso Campanelly Sluneční stát. Šulíkův název je však dokonalou negací významu filosofického spisu - sociálně spravedlivý stát ležící na rovníku je pravým opakem světa Šulíkova snímku. Film nejvíce připomíná britské sociálně laděné tragikomedie, ona již sama mediální tvář Ostravy je bližší anglickým dělnickým čtvrtím v Liverpoolu či jiném dělnickém městě než ,,typicky" českému prostředí. Šulík také originálně dynamizoval svůj snímek jakýmisi industriálními intermezzy, které podmalované neuroticky působící hudbou vyvolávají zvláštní tlak na diváka. Sluneční stát je osobitou reflexí existenční nejistoty a špatné sociální situace v Česku stále velice silné nižší třídy, kterou většina českých tvůrců okatě přehlíží. Ústředními postavami je čtveřice kamarádů, kteří zřejmě vytunelováním podniku, kde léta pracovali, přišli o veškeré sociální jistoty, které po léta (komunismu) měli. I přes rázovité charaktery je divák nucen s touto čtveřicí sympatizovat, jejich osudy modelují reálné životné peripetie velmi autenticky. Martin Šulík se nebojí rozbít ústřední dějovou linii a spíše figurkaří, množství postav tak ale přispívá k rozmanitosti příběhů... Nestává se často, že film popisuje realitu, kterou víceméně vidím kolem sebe, Šulíkův Sluneční stát to dokázal. Česko nejsou jen satelitní městečka, ale i podnájmy a vybydlené paneláky...žijeme stále v Šulíkově Slunečním státě...ten Campanellův je v nedohlednu... Podobné filmy: Odpískáno, Do naha!, Billy Elliot (23.07.2008)

Jo, jo veruze som nasiel suzvuk s vystudovanymi filmovymi teoretikmi - elitarmi. Najprv som si urobil na lofasovi pred projekciou 3 uzly abych nechodil chcat a aby som konecne pochopil, preco to kurva tie vystudovane filmove teoretiky tak brutalne nadhodnocuju. A jo, no jasne, v 22. minute som vo filme objavil integralnu absenciu profundalnych filozofickych paradigmat a v 55. minute sa mi vo filme zjavila aj frustna interpretacia behavioralnych predispozicii singularnych charakterov. A vo filme som objavil aj take zakodovane odkazy a skryte inotaje, o ktorych nemaju najmensieho tusenia nielen reziser, ale ani herci 10 % (29.01.2013)

Možno najmenej artový Šulíkov film. Na seba takmer neupozorňuje, postavy sú dôležitejšie. Dôležitý genius loci, do Ostravy po tomto filme na dovolenku nikto nepôjde. Ošarpané pajzle, bary, herne, hnusné byty. Napriek tomu sa tu cítime s postavami- babrákmi príjemne po celú dobu. Majú svoje vážne problémy, ale majú samých seba. Stačí to? V niektorých, tých najťažších fázach života, možno aj áno. (22.05.2016)