Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy

Nepříliš optimistická tragikomedie z nepříliš optimistické současnosti, zdobená kvalitními hereckými výkony (dostal mě obzvlášť Igor Bareš). Zasazení pestré mozaiky charakterů do "děvuchy věrné" bylo výborným tahem, viz taxikářovo vyprávění ze života. Atmosféra jako z Nohavicových písniček, solidních 80% (03.10.2006)

Nemám rád filmy slovenského režiséra Martina Šulíka. Posmešne som si ho prekrstil zo Šulíka na Šulína. Pretože točí samé kokotiny. Post hippiesácke čurácke kokotiny. Jediný jeho film, ktorým ma dokázal aspoň trocha zaujať bol snímok, ktorý zrežíroval v roku 2005. "Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy" je dosť drsná sociálna dráma o štyroch kamarátoch, ktorí sa rozhodli, že budú spolu podnikať. No nedopadne to podľa ich očakávania. Je to neveselá realistická tragikomédia. *** (03.04.2018)

Kdybych totéž v bledě modrém neviděl dříve v perfektním britském "Brassed Off" s Ewanem McGregorem, uvažoval bych nejspíš i o čtvrté hvězdičce. Jednoznačně spíše vtipné než vážné, což je dobře, protože sociální sondu na tohle téma bych zrovna vidět nemusel. Najdeme tu několik bezva hlášek ("No tak to asi není on..."), ale u části z nich se mi zdálo, že už někde byly. Celkově je film sice poněkud nevyvážený, ale jedním si u mě velice šplhnul tím, že je popřením Troškova dělení filmů na "pro diváky" a "pro kritiky" u tohoto se pobaví všichni bez rozdílu. Velice slušné tři. (29.06.2005)

Tak jsem si jednou zase byl nucen vychutnat film v autobuse Student Agency a opět bych řekl, že bylo zajímavější sledovat okolo plynoucí přírodu, která je na trase Brno-Praha vpravdě daleko zajímavější. Je mi jasné, že tomu sledování v buse příliš nepřidá, ale i tak jsem na tomto filmu neshledal nic, co by si žádalo, abych to viděl víckrát. (22.03.2010)

Sluneční stát je na první pohled výborně natočený film, příjemně překvapující bezchybným herectvím, vynalézavou kamerou, výborně zvoleným hudebním doprovodem, skvělou režií a střihem. O něco slabší je samotný scénář, ovšem mnohé v tomto směru zachraňuje lehkost, která ději odnímá závažnost a legitimuje všechny vtípky, které bychom v jiném filmu patrně už považovali za poněkud ohrané. Šulíkovi se kupodivu podařilo vrátit na scénu útvar "hořké komedie", zdánlivě už dokonale zprofanovaný režiséry typu Hřebejk a Vejdělek, přičemž "obvyklý" pocit trapnosti, přehrávání a pitvoření nahrazuje silný pocit syrového, autentického a naléhavého sdělení. V podstatě takový malý československý filmový zázrak... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Blofeld, Radek99 (08.01.2012)