Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy

Billy Elliot, Do naha! – na tyto dva filmy jsem si během sledování Šulíkovy „reflexe současnosti“ několikrát vzpomněl. V obou případech se jedná o velice vydařené snímky, důstojně reprezentující zemi svého vzniku. Podobným reprezentantem je vlastně i Sluneční stát, akorát se obávám, že většina cizinců nepochopí valnou část vtipů pramenících z te naši ostravacke mluvy, popřípadě z kritiky zdejších poměrů („tak já tu kvůli tobě mlátím nějakého barvoslepého cigána?“). Na druhou stranu zde není patrná „hřebejkovská“ snaha o „velký evropský film“, který touží oslovit úplně každého. Celých sto minut jsem si nádherně užíval. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, castor, Pacco (19.06.2006)

Hezké pokoukáníčko a další přesvědčivý důkaz o tom, jak čeští tvůrci dokáží točit filmy o životech lidí. Hezký příběh, který pro mě až zbytečně vnucoval téma sexu do příběhu, v kterém by se bez něj dalo určitě žít. Bohužel, čím dál častěji je sex vnucené téma v příběhu, děj neposouvá dopředu a jen potěší malou partičku spoluobčanů, kteří když to nemají dom tak aspon v kině :). Jako klidný sobotní film je to dobré, ale jinak si myslím, že jde o film ke kterému se nevrátíte a nepřítáhne si vás k sobě svým kouzlem jako např. moji milovaná Samotáři.Proto nakonec volím ze 4* průměrné 3. (18.06.2006)

Ostrava je kraj razovity. Tak tohle byla základní asi premisa Martina Sulíka a jejich projektu Sluneční stát. Jakožto ostravák jsem se docela bál co z tohodle zase vyleze. A už první minuty mě začínali mírně řečeno nasírat - hlavní hrdinové jsou vykresleni jako socky roky a jediné co dovedou je chlastat, na všechno nadávat a fandít Baníku. Po nějaké době jsem se však uklidnil a začal se uklidňovat, že i jiné filmy mají podobné hrdiny a s Ostravou nemají nic společného (Štěstí, Kráska v nesnázích, Divoké včely...). Jediný hmatatelný odkaz na Ostravu je tak nakonec snad ve 3 replikách a místních "kratkych zobacichy". S tím se většina herců vyrovnává (ta Ostravská), naopak mimo Ostravské menšině to už tak moc nejde a efekt je spíše směšný. Ale to jsou takové detaily, které však místní rozebírají a vždy budou. Každopádně, pojďme od technické stránky, která je jinak velmi povedená k filmu samotnému. Ten první polovinu nemá nějaký určitý děj - seznamuje nás pouze s hrdiny a buduje prostor k naraci. Milan (Igor Bareš) je pravý silný ostravský typ, jež má problémy ze synem, Karel (Oldřich Navrátil), finančně nezvládá uspokojit svou velkou rodinu a slováci Lubo Kostelný (Vinco) a Ivan Marinka (Tomáš) zase řeši ženské. Tento představovací prolog docela komplikovaných postav není vůbec na škodu a hodně pak zbytku filmu pomáhá, protože se už nemusí zastavovat či dělat dějové odbočky. Herecky zmíněná čtyřka předvádí nadstandartní výkon, znímil bych pak ještě (opět - viz Karamazovi :) Lucku Žáčkovou pro kterou mám prostě slabost a to už z divalních prken. Režijně taky nemám moc co vytíkat, snad jen občas zbytečné scény a prostřihy, ale to jsou v celém výsledku maličkosti. 4 hvězdy - 75% - Povedený češký nadprůmér. (04.12.2006)

Nepříliš optimistická tragikomedie z nepříliš optimistické současnosti, zdobená kvalitními hereckými výkony (dostal mě obzvlášť Igor Bareš). Zasazení pestré mozaiky charakterů do "děvuchy věrné" bylo výborným tahem, viz taxikářovo vyprávění ze života. Atmosféra jako z Nohavicových písniček, solidních 80% (03.10.2006)

Parta kamarádů ztratí práci. Je tu těžší než jinde sehnat práci, udržet si důvěru rodiny, vychovat děti, ponechat si zdravý rozum. Sled situací, které vypovídají o obtížnosti přežití na tak nehostinném (jak to popisuje film) místě – na Ostravě.Na české poměry nadprůměrný film. Sluneční stát si nehraje na velké umění. Snaží se pobavit a současně poukázat na některé stinné stránky české existence, konkrétně živobytí v Ostravě. Filmu dominují hlavně slušné herecké výkony. Už jsem ovšem slyšel názory, že pro lidi kupříkladu z Frýdku-Místku je těžko stravitelný právě pro chyby pražských herců ve snaze napodobit ostravskou mluvu. A ani to prostředí už prý není tak děsivě malebné, jak se film snaží (jednostranně) ukazovat. To nemění nic na tom, že je to velmi příjemný film o nepříjemných věcech. Spíš než kino by mu pro jeho obrazovou skromnost možná slušela televize, ale i tak stojí za to. (23.03.2006)