Štěstí

Film nám začíná až někde u písmena D a jak se nakonec ukázalo končí u písmene P. Ano přesně takhle. Protože ve filmu se nedočkáme žádného začátku a ani konce. Film končí "Kde je Tonda?" Odpověď "On někde bude.". Cesta vlakem a titulky. No co to jako mělo být? První hodina mě prakticky ani trošku nevtáhla do děje. Poté jsem si přece jen zvyknul a nějak mě to i začalo brát. Bohužel posledních asi 5 minut pro mě přichystalo opět zklamání. Když zhodnotím výkony tak je pravda že zde hlavní herci vlastně hrají charaktery postav, jenž je provázejí celou hereckou kariéru. Táňa je divná a tichá. Aňa je zase ta mrcha. A Pavel hraje opět toho idiota. PS: Tohle má být komedie? No tak to se tedy někdo hezky sekl, protože jedinou vtipnou hlášku vypustil možná Bolek. (21.09.2008)

Teraz neviem, či šťastie alebo nešťastie, no to asi nie je podstatné. Cez tento, podľa môjho názoru, celkom vydarený Slámov film cítiť silný sociálny motív. Život v panelákovej džungli, zahmlené sídliská pošahané ľudské osudy...Všetko je stvárnené bez príkras, len v ľudskej prirodzenosti. Film má aj svoju hĺbku, čo mnohým filmom práve chýba. Veľkú zásluhu tu majú hlavne herci - Tatiana Vilhemová zapôsobila svojim nevinným kukučom, Aňa Geislerová zaslúžene stvárnila nevďačnú mrchu, Pavel Liška uveriteľne prirodzený... Avšak celková pachuť filmu je veľmi trpká a pre mňa vyznieva až príliž depresívne. (17.04.2007)

Tenhle film je dost zvláštní, stejně jako různorodé reakce na něj. Myslím, že Tetsuo za mě vyjmenoval všechna negativa (taky mě štvalo, že se vlastně nedozvíme, proč se dostali do takové situace, v jaké jsou atd…), nicméně něco mě na tomhle filmu bavilo, takže jsem se více méně nenudil. Přiznávám, z větší části je to zásluha mých oblíbenkyň Ani a Táni. Takže, i když to není nijak příjemný film a myslím, že od něj budete odcházet spíše v negativním rozpoložení (i když se konec nese ve stylu dobrých příslibů), stejně (podle mě) se na Štěstí vyplatí alespoň jednou podívat. 70 %. (20.04.2011)

Poctivě český, realistický příběh, který věrohodně zpracovává klasické téma filmů Bohdana Slámy. Prostředí přírody či vesnice, sociální začlenění, křehké vztahy mezi lidmi, jejich vlastní citové i životní útrapy a vyrovnávání se se sebou samým. Upřímné, opravdové a nezkreslené vylíčení trpkých životů obyčejných lidí. Skvělé charaktery postav a ryzí emoce, které na mě zapůsobily. Tradičně excelují Slámovi dvorní herci, Liška, Vilhelmová, Geislerová, Stašová a další. Souhlasím s uživatelem Vančura, který ve svém komentáři vystihl docela přesně to, jaké dojmy a myšlenky se mi při podobně skutečných filmech honí hlavou. Dokonalý protiklad oproti vší té povrchnosti, lesku, vyumělkovanosti a důrazu na módní a ostatní materialistické statky, které jsou častou náplní současné společnosti téměř ve všem, kam se podíváme. Jak často si uvědomujeme, jak zbytečně a ostudně to všechno oproti skutečným hodnotám působí...? (23.03.2008)

Už dlouho jsem při psaní komentáře nebyl takto bezradný. Plný počet hvězdiček, nad tím netřeba přemýšlet..ale okomentovat toto vyjímečné dílko slovy je velmi nelehký úkol. Takže popořadě. Herecké výkony..není co vytknout. Od rolí vedlejších, kde bych vyzvedl výkony starostlivé matky v podání Simony Stašové a neméně starostlivého, leč více konvenčního otce v podání Bolka Polívky, až po role hlavní. Zde se blýskla Anna Geislerová (která překvapivě nedostala moc prostoru), ale hlavně ústřední dvojice Tatiana Vilhelmová a Pavel Liška. Jejich zprvu oboustranně kamarádský vztah přerůstá naprosto přirozeně a nenuceně v opravdovou lásku, která jakoby neměla být ani v jednom případě opětována. Režisér nechává závěr optimisticky otevřený. Když už jsem zmínil onoho vůdce všeho a všech, pana Slámu, musím smeknout. Tento melancholicky natočený snímek vynesl někam mezi klenoty, kde by se snadno mohl pyšnit známkou KOH-I-NOOR! Vytříbená kamera, která Vás každým záběrem ohromí, je naprosto profesionální a zachycuje vždy ten správný okamžik. Průmyslová "příroda" Mostecka je v kontrastu s lidskostí obou hlavních postav. V celém filmu narazíte na neskutečné množství jak smutných tak veselejších momentů. Ať už dvě roztomilé děti Dáši či Toník stavějící dům. Nebraňte se slzám..stejně to nemá smysl. (25.04.2006)