Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Možná se budu opakovat, ale tento film je vážně o ničem, banda nádražáků, kteří se v práci bavěj téměř o ničem a těšej se večer do hospody kde řešej buď to práci a nebo opět to "nic". Je pravda, že je to film o obyčejných lidech jako my všichni ostatní, ale točit o tom film ? To se mi zdá poněkud zbytečné. Další mínusem je špatní herci, kdyby aspoň film byl lépe obsazen, vypadalo by to lépe, ale koukat se na bandu neherců, kteří odříkavaj text ze scénáře s nulovým herectvím a zapálením k němu, ani ten Dušek mě nijak neoslnil. A dále mě neskutečně vytáčelo to nelogické chování psotav zejména v samotném závěru. Dvě hvězdy dávám za občasné hlášky a ten suchej humor, kterej tedy vždy nezafungoval, ale i tak mi to přišlo vtipné, jinak je to bída. (03.11.2008)

I když se tvůrci snažili šlapat původní "nové vlně" na paty, moc se jim to nepovedlo - oceňuji sice zajímavě a syrově podané nádražní prostředí, ale příběh je natolik roztříštěný že neumožňuje ani pořádně sledovat avizovanou hlavní dějovou linii posunovače Františka a jeho znovuobjevení. Škoda, čekal jsem víc... (02.02.2009)

Duvod vzniku myslenky, ze ve filmu budou hrat ochotnici z mistni sokolovny byl zrejmy. Autenticnost. Ta se do jiste miry povedla, ale nepomohly k tomu rozhodne vykonu dobrovolnych ochotniku. To melo presne opacny ucinek. Mel jsem pocit ze sedim na zidlich dovlecenych z mistniho hostince do venkovske sokolovny a divam se na toporne a neprirozene vykony nadsenych nehercu. Bylo to dokonce tak ubijejici, ze jsem se rozhodl skocit si dolu k vietnamcum koupit musli tycinku, aby mi chroupani teto zdrave a nechutne odpornosti ochranilo muj sluchovy aparat. Z filmu primo salala poklidna a mirumilovna atmosfera venkovskeho zivota, ovsem snaha o lidove hlasky vyznely naprazdno a daly tak mym 90 minutam ztraveneho casu koukanim na tento lidovy opus, punc ZTRATY CASU. (29.12.2009)

„Todle vokno přednosto votevřeš leda šutrem…“ jo na železnici dějou se věci. Můj automatický reflex, pokaždé když sednu do nějaké lokálky, tak se mi ta scénka vybaví:-)). A pak taky vlastní prožitek, když si strojvůdce jednovagonového vláčku za jízdy (tedy spíše taková vyhlídkovo-procházková jízda) odskočí na toaletu (všichni přeci víme, že ve stanici se nesmí) a dítko se vás zeptá: „A mami, kdo teď řídí vlak? Asi autopilot. Mami, vlaky mají taky autopiloty? Jo, tak tento asi má….“ Film, natočený podle úspěšné divadelní předlohy, popisuje letní pracovní den na středně velkém nádraží, kde se nad kávou řeší, kdo s kým spí. Je to takový pohodový čistič mozku. I těch je někdy třeba a proto 4*. (18.02.2013)

Pro člověka, který se nikdy nepohyboval v prostředí „modré armády“ zůstane minimálně polovina ba až dvě třetiny děje uzamčena za dveřmi nepochopení. Pro minoritu, která měla s „ajznbonou“ kdy co do činění, ale nemá cítění pro ochotnické divadlo, zůstane za dveřmi rovněž. Zbyla tady tudíž otázka, komu byl film určen. Možná snílkům, možná hledačům netradičních cest...,ale zřejmě jen popelem zapadne, tento pokus ukázat života kolejí bídu a lesk. (Zůstal jen stesk po vlacích, ostře sledovaných...) (19.01.2009)