Šílení

Film výjimečný stejně jako postava jeho tvůrce - už dlouho chovám toho starého pána v nesmírně oblibě, jsa obeznámen s většinou jeho filmografie. Tento film z Švankmajerovy pozdní tvůrčí éry vykazuje všechny typické znaky mistrovy surrealistické poetiky, kterou jsem si tolik oblíbil již u jeho starších snímků - po této stránce vykazuje Švankmajerovo filmové i výtvarnické dílo pozoruhodnou kontinuitu v čase, která je i jedním z hlavních důvodů, proč je mi tolik sympatický. Švankmajer je zcela jistě umělecký velikán, staromilec a solitér, který v českých podmínkách nemá sobě rovného. Ostatně velkolepost jeho díla mě již dlouho ponouká k myšlence, že je to umělec v podstatě nedoceněný, protože jeho tvorba jde hodně mimo hlavní proud, a jeho filmy rozhodně nepatří k žádným divácky vděčným oddychovkám - naopak, jsou to díla plná jedinečné symboliky a mnoha významových rovin, která přímo vyžadují přemýšlivého a vzdělaného diváka vybaveného bezměrnou bezpředsudečností - je to s podivem, ale i v dnešní totálně mravně rozvolněné a pokleslé době působí celá řada momentů v tomto filmu velmi kontroverzně, až skandálně. To by ovšem nemělo opticky upozadit nezměrné kvality této velkolepé filmové frašky (kterou autor sám označuje jako "horor se všemi pokleslostmi, které jsou tomuto žánru vlastní") - osobně jsem například přesvědčený, že scény s arteterapií, černou mší v kostele či inscenací à la "Delacroix - Svoboda vede lid na barikády" jsou zcela geniální. Před začátkem filmu vystoupí samotný autor s krátkým prologem, který mi ještě před rozběhnutím filmu stihl vzít dech: ..."Umění je již téměř mrtvo. Nahradila ho jakási reklamní upoutávka na odraz narcisovy tváře na hladině vody... Tématem filmu není nic menšího, než ideologický spor o to, jak vést blázinec. Existují totiž dva základní, nebo chcete-li, dva extrémní způsoby, jak řídit takový ústav. Na jedné straně absolutní svoboda, a na druhé osvědčený konzervativní přístup "dohlížet a trestat". Existuje ovšem ještě třetí princip, který kombinuje a kulminuje ty nejnegativnější stránky obou systémů předcházejících. A to je blázinec, v kterém žijeme." Více zničující - a trefnější! - kritiku stávajícího světa jsem dlouho neslyšel. Mistrný a jedinečný film, který působí jako kapka živé vody v záplavě většiny idiotské současné produkce. 5 hvězd jen proto, že výše zde nejde hodnotit film, který se jakýmkoli hodnocením zcela vymyká. A - och bože - bezprostředně po dokoukání mám dokonce chuť si něco přečíst od toho starého blázna de Sade, neslýchané! Bravo, pán Švankmajer, toto se vážně povedlo. (11.10.2014)

Viděl jsem drtivou většinu krátkých Švankmajerových filmů a tohle bylo moje první setkání s jeho celovečerákem. Aspoň jsem byl připravený na to co asi můžu čekat. Šílení je rozhodně jedním z najzajímavějších českých filmů posledních let. Ale sám se vůbec nedivím že mnoha lidem nesedne. Přecejen občasné problesknutí přítomnosti v podobě projíždějících aut nebo závěrečné pointy s masem jsou docela rušivé. Paradoxně asi zároveň jsou i tím nejzajímavějším co se na plátně děje. Tím nechci říct že samotný příběh Šílení je špatný. Právě naopak. Škoda jen úvodní zhruba půl hodiny. Hned po nástupu do blázince dostává film to spávné tempo a drží si jej až do konce. Pavel Liška předvedl další variaci na svou obvyklou roly. Ostatní herci byly výborní. Ale ze všeho nejlepší byla typicky švankmajerovská výtvárná stránka filmu. Na ty kotlety byla radost pohledět. (14.01.2007)

Po dějové stránce byl film velice dobrý, i když náročný divák asi moc nepochopí tvorbu režiséra. Jde o dílo, které se na českém filmovém plátně nikdy před tím neobjevilo. Odkrývání jednotlivých postav je famózní a neustálé zvraty znejistí diváka tak, že brzo přestane rozlišovat, kdo je blázen a kdo normální. Jde o celkem kontroverzní dílo a já mu nechci přehnaně lichotit ani ho poškodit. Proto budu hodnotit svůj dojem. Jelikož je to první film, který jsem od tohoto režiséra viděl a občas jsem se v ději ztratil, dávám hodnocení 70%. (06.01.2012)

Především chci znegovat gusmana : ony animace se zdají samoúčelné až do chvíle, kdy příjde poslední z nich a přinese pointu a myšlenku celého filmu. A jeká že to je ? NENECHAT SE ZPRCOVAT TÍM NAŠÍM ŠÍLENÝM SVĚTEM A PROMĚNIT SE V BEZVLÁDNÝ KUS MASA VE SVĚRACÍ KAZAJCE VLASTNÍ SLEPOTY ! A jinak k filmu : Snad předčil i Slámovo Štěstí, snad by se dal považovat za nejlepší film za posledních dvacet let - a to nejen u nás, ale možná i v celém světě. Opravdu si nevzpomínám, který z filmů posledních let by byl tak silný a technicky i obsahově dokonalý jako Šílení. Děkujeme, pane Švankmajere. Český film pomalu vstává z mrtvých. (30.11.2005)

TROCHU SPOILERUJI! Jan Švankmajer je geniální. Něco tak úchvatného (a odvážného) snad nemá v české kinematografii obdoby. Každá scéna má svou intenzitu, zcela jasné opodstatnění a vysokou výpovědní hodnotu. Všechny postavy jsou zde jasně rozvržené a jejich charaktery jsou bezvadně propracované. Tu největší sílu jsem však našel ve výtvarném zpracování a úžasných dialozích. Nikdy jsem neviděl tak úchvatnou scénu, jako když Jan Tříska odříkává svůj text. Přesto však bohužel musím konstatovat, že Šílení nejsou snímkem dokonalým. Zejména první část nebyla nijak pozoruhodná, ale jakmile se postavy přesunuli do blázince, dostal děj spád a napětí gradovalo. Hlavní výtky mám však k takovým věcem, jako je třeba scéna, kdy kolem kočáru projíždějí auta, tam jsem totiž zalitoval, že její intenzita a působivost nebyla taková jaká mohla bát, to mi však pan režisér vynahradil ve všem ostatním. (19.07.2006)