Šílení

Tak nedělal bych z toho zas nějakou bombu, je to "jen" velmi nadprůměrný český film. Líbila se mi Poeovsko-současno-šílená atmosféra a herecké výkony (kdosi tu psal, že se mu nelíbila Geislerová, mě se spíš nelíbil Liška, jinak všichni ostatní skvělí.) Není to nic převratně filozofického, přišlo mi to docela polopaticky vysvětleno, žádný hlavolam. Pointa dle mne (kdo nechce ať nečte dál): Svět je přirovnáván k blázinci, pokud je blázinec veden příliš volně (anarchie) je z toho nakonec jeden velký zvrácený bordel, pokud je naopak veden příliš pevnou rukou, chodíme jenom do kolečka, dohlížejí na nás týpci s pendrekama a když zlobíme, odejmou nám "za odměnu" další část těla. V obou takových "zřízeních" zůstane kurva kurvou. Ono "maso" je člověk - tu se vláčí morálním bahnem, tu je mlýnkem mlet na masové červíky (podobnost s The Wall čistě náhodná?) - nakonec je masíčko vždy označkováno, zabaleno (do svěrací kazajky) a uloženo do regálu supermarketu... 8/10 PS: druhé shlédnutí lepší!!! 8,5/10 (16.12.2005)

Zajímavý úlet a zároveň vlastně typický Švankmajer. Celou dobu jsem vlastně netušil, o čem, ře to pan Švankmajer na začátku mluvil a doklaplo mi ti až na konci. Oba způsoby vedení blázince jsou v podání Švankamjera opravdu úchylné. Švankmajer si vybral dobré herce, ale nevím jestli vedení herců je zrovna jeho silná stránka. Skvělý je Třískův markýz, ale nejlépe a nejvěrohodněji zahrál Martin Huba. (23.09.2006)

Po dějové stránce byl film velice dobrý, i když náročný divák asi moc nepochopí tvorbu režiséra. Jde o dílo, které se na českém filmovém plátně nikdy před tím neobjevilo. Odkrývání jednotlivých postav je famózní a neustálé zvraty znejistí diváka tak, že brzo přestane rozlišovat, kdo je blázen a kdo normální. Jde o celkem kontroverzní dílo a já mu nechci přehnaně lichotit ani ho poškodit. Proto budu hodnotit svůj dojem. Jelikož je to první film, který jsem od tohoto režiséra viděl a občas jsem se v ději ztratil, dávám hodnocení 70%. (06.01.2012)

"Infantilní pocta Edgaru Allanu Poeovi, ze kterého jsem si vypůjčil některé motivy, a markýzi de Sade, který do filmu dodal rouhání a několik subverzivních myšlenek." (Jan Švankmajer) Podle vlastních slov mistra Švankmajera je tento snímek horor se všemi svými pokleslostmi, které horor má, a tudíž nejde o umění. S tímto výrokem zásadně nesouhlasím, protože Šílení JE uměleckým skvostem, kde tvůrce uplatnil svou "výtvarnou úchylnost" a v "psycho" atmosféře nastolil divákovi vizi toho, jak by se měl vést psychiatrický ústav (nebo spíše vizi blázince, ve kterém žijeme). Švankmajerova práce je nezaměnitelná, a to jak po stránce vizuální, tak po stránce obsahové - i zde se jedná o metaforu na současný způsob života, na nynější svět. V ponuré atmosféře exceluje herecký výkon Jana Třísky, který svým výstupem zcela zastínil Lišku i Geislerovou (i když ti byli také výteční). Zejména při Třískově rouhačském proslovu jsem byla zcela ohromena... Jednoznačně další vynikající záležitost pana mistra, která se hloubavě zakousne, pokochá oko a rozdrásá nitro... a její doznívání je neutišitelné. (13.06.2008)

První setkání se Švankmajerovým celovečerákem jsem si představoval trochu jinak. Cením velmi pozoruhodný rukopis, protože je naprosto nezaměnitelný. Tak jako tak, říkal jsem si, že Šílení by mi mohli námětem sednout, ale byl to zážitek hodně na střídačku, kdy zajímavé momenty posléze zmutovaly do nezáživného vyústění. Příběh je naprosto fantasmagorický a bizarní, což rád vyhledávám, ale tady mi to zkrátka nefungovalo. Je v tom plno podobenství a alegorického vyjádření, ale vůbec jsem neměl chuť v tom něco objevovat. Nevadí, možná tím ideálním bude jiný kousek od veleváženého pana Švankmajera. Za zmínku snad stojí jen Jan Tříska, který všechny strká s přehledem do kapsy. Liška mi tady vyloženě vadil a příjde mi, že jako herec působí výrazem pořád stejně. Jsou filmy, kde mě baví, ale zde to vyznívá jaksi hodně komicky. (10.07.2014)