Jaskyňa

Nesnesitelného Hausera a jeho tu svalnaté, tu půvabné kolegy ze speleologického týmu chtějí spapat rumunští jeskynní bubáci z latexu. Jak to napsat kulantně.. Mezi levou a pravou půlkou hýždě má každý Jeskyni, ze které čas od času vyjde zapáchající, do hněda zabarvená a konzistencí velmi řídká záležitost. Doporučuji ji rovnou spláchnout, jde totiž o The Cave od Bruce Hunta.. (15.06.2009)

Námět se mi vážně líbil, jakožto i atmosféra podzemního světa, ve které se střídá klaustrofobická stísněnost a naopak otevřenost velkých kaveren. Zpracování i scénář jsou ovšem nablblé až hrůza. Jeskyně je samozřejmě důsledným aliením vývarem a kompilátem těch nejotřepanějších klišé i nelogičností. Titulní postavy jsou dobré skutečně leda tak k podpírání, většina dialogů voní po blbosti a triky jsou úhrnem béčkově směšné. Nicméně když přijmete tuhle hru "pojďme se bavit nepůvodností", je to celkem zábavně strávených 90 minut. Bez následků tím, či oním směrem. (05.01.2008)

Díváte se, díváte a říkáte si: tak kdypak se o objeví? No až se to objeví, promnete si oči a pomyslíte si: jakpak to bude dál šlapat, jak to vůbec může šlapat, jak to šlape? "Šlape to dobře, ale neseje to." Ach, pardon, hláška z jiného filmu, můj komentář je velice rozverný, aniž jsem něco požil či vdechnul, ona totiž jiná obrana proti volovinám snad neexistuje. Patrick Tatopoulos se vyřádil na Godzille, ale tahle monstra jsou hybrid (ha, ha, jaký dvojsmysl) a je to pitomé...a nudné...a...a mě už nebaví psát, omluvte mě, musím jít ven nadýchat se trošku čerstvého vzduchu. (12.06.2006)

Vážení športoví fanúšikovia: v tohtoročnom podzemnom match-dueli roka The Descent versus The Cave, druhé zmieňované mužstvo vyšlo síce zo zápasu s jasným debaklom, ale žiaľ ani zďaleka nie tak ťažkým, aký sme utrpeli my - samotní diváci, ktorí sme sa museli ich křčovitému výkonu prizerať. A to prosím, rozpočet futbalového mančaftu The Cave na tento zápas oproti prvému menovanému bol niekoľkonásobne vyšší. Žiaľ, totálna neschopnosť trénera mužstva na režisérskej stoličke vymyslieť čo i len trocha zaujímavú stratégiu v nanajvyš sterilných akčných súbojoch sa podpísala ešte aj pod podpriemerné výkony hráčov v hereckom poli, ktorým režisér v predpísanom scenári opakoval iba tie najotrepanejšie dialógové formulky, pričom samotná ich logika umiestnenia ako i postupného nadväzovania vykazovala miestami až stopy demencie. Niet sa potom čomu čudovať, že atmosféra u divákov v hľadisku úspešne atakovala bod mrazu. Situáciu z úplného dna odpadu zachránil za ihriskom pristavený a napustený bazén, v ktorom počas prestávky unavení hráči predviedli za účelom relaxácie pár zaujímavých skokov do vody, ako i na efekt pekné, takmer akvabelistické cviky nasnímané umne zakomponovanou kamerou pod hladinou. (04.09.2005)

"Evropské legendy končí vždycky špatně" praví L. Headey coby doktorka Catheryn. Inu - nejen ony. Stejně špatně, ba ještě hůře dopadl i pokus amerických tvůrců o speleologicko-vetřelčí horor z karpatských jeskyní. Nuda, pár nevalných triků, semtam nějaké pseudovědecké blábolení a parta "profíků" co se chová jako Klub sebevrahů na spolkovém výletě - to je v kostce obsah "Jeskyně". Ta druhá hvězdička je čistě za účast mé oblíbené "divoké kočky" Piper Perabo (i když jí to přece jen víc sluší v minisukni na baru, než na laně s digitálním monstrem na zádech). (07.01.2008)