Football Factory

"Football Factory" je snáď jediný film za posledných desať rokov z produkcie Veľkej Británie, ktorý by som mohol pozerať stále dokola. Výborným spôsobom zachytáva život anglických futbalových Ultras. Ano, zachytáva, mapuje, predkladá i nezasveteným divákom atmosféru aká panuje medzi chlapmi, pre ktorých je najväčším povyrazením ísť cez víkend z niekoho vymlátiť dušu. Nemoralizuje, ani sa nejak nesnaží to hlbšie riešiť. Čo je len dobre. Oi!, Oi!, Oi! "Footbal Factory" je výborný filmový zážitok, a nie len pre chuligánov. ***** (23.01.2008)

PROBLEM WAS, HE'D TAKEN SO MANY BEATINGS ON THE TERRACES THAT HE WERE'NT SCARED OF ANYONE. AND THE CORRECT MEDICAL TERM FOR THAT IS A "TOTAL FUCKIN' PSYCHO!". Řekl bych, že ještě o kousek koukatelnější než Green Street Hooligans. Možná proto, že mi hlavní hrdina Tommy připomínal jednoho kámoše. Britská angličtina s londýnským cockney přízvukem je přesně to, co lahodí mým uším a celkový vizuál špinavých londýnských ulic, dodává to správné kouzlo. Jen nechápu jak to ti borci zvládají. Přes týden makat a o víkendu se zmastit hektolitrama piva a tunama koksu a ještě si u toho dát do rypáku. Po takové akci bych potřeboval pokaždé asi tak týden na zotavení se. (17.09.2018)

Menší film ako Green streets hooligans a povedal by som aj o triedu horší. Niekedy som mal pocit, že pozerám na bandu natvrdlých feťákov čo nevedia čo od dobroty. Mám dojem, že to je až moc preceňovaný film, tie dialógy boli niekedy ozaj príšerné a niektorý herci ešte horší. Ale aby som len nekritizoval tak musím vyzdvihnúť, že niektoré scény ako napríklad zo starým dedom alebo samotne fighty boli natočené celkom dobre. Taktiež hlavný protagonista bol jeden z mála plusov a hudba, keď akurát tam nehral nejaký šialený dnb sa tiež podarila.. 50% (15.09.2011)

Byl jsem zvědav, co tohle bude. A stalo se to, co jsem čekal. Nebavilo mě to. Tři hvězdy dávám za zpracování. Násilí mezi fanoušky vážně neholduji, a jelikož to zde bylo po celou dobu filmu, aniž by se poukázalo na něco jiného, tak mě to rozhodně nemohlo zaujmout. I když on už samotný žánr filmu není nic pro mě... (28.04.2011)

Typicky britské (vyzněním, výstavbou, nasazením...) drama o životě fotbalových ultras, které režisér Nick Love pojal jako trochu širší zamyšlení se nad hodnotovou krizí muže v současné západní společnosti a vlastně i jako možnou anglickou odezvu Fincherova Klubu rváčů. Hlavní hrdina, třicátník, kterému se nelze realizovat v práci a jehož neuspokojuje maloměstský způsob života ani s tím související soubor životních hodnot, se nedokáže vymotat ze stereotypu životního cyklu, v němž v podstatě jen celý pracovní týden přežívá v očekávání víkendu a zvláště sobotního fotbalového zápasu, který je jedinou adrenalinovou aktivitou v jeho životě. Generace dědů, ke kterým se stále ještě vzhlíží jako k hrdinům, si adrenalin aktivovala ve druhé světové válce, generace otců si své nízké pudy mohla stimulovat v dosud politickou korektností nesvázaných 70. a 80. letech minulého století, dnešní generaci zbyly jen rvačky před fotbalovými zápasy. Fenomén hooligans stojí sice na samém okraji společnosti, ale výše nastíněný problém má obecnější platnost - současná generace mužů je ve skutečné krizi, stejně jako hrdina tohoto filmu... (17.10.2011)