Million Dollar Baby

Vyčítám tomuhle filmu jediné. Že mě rozbrečel. A to i přes to, že se hemžil vyděračskými kliše (výlev u hrušky, příběh kolem Freemana, odporná rodina, pejsek), na která jsem tak háklivá a spíš než dojmout mě můžou navztekat, jenže tady to takhle vůbec nefungovalo. Na všechno jsem přistoupila a cedila prakticky od začátku. Lidi, jako je Maggie - zakouslá, pracovitá, odvážná, pokorná, silná - mě prostě dojímaj. (13.04.2005)

Clint Eastwood rulez ! U tohohle génia mám pořád jeden problém, je lepším hercem nebo režisérem ? On je totiž výjimečný v obojím. A všechna ta ocenění, zejména Oscaři, jsou u něj v těch pravých rukou. Million Dollar Baby je film po všech stránkách propracovaný a jeho poslední půlhodina snad nemůže nikoho nechat chladným. Podobné téma nedávno rozebíral i španělský snímek Hlas moře, který byl sice mnohem komornější, ale stejně tak naléhavý. Jenže mu scházelo cosi, to cosi je umět vzít za srdce. A to se Clintovi, Hilary a Morganovi podařilo naprosto dokonale. A přitom nesklouzli k typicky americké slzopudnosti. Ten jejich příběh je prostý, přitom složitý jako život sám a právě v tom tkví jeho síla. (13.03.2005)

Mám rád subžánr boxerských dramat, ale Million Dollar Baby je něčím víc než jen filmem o boxu, je to především film o jednom z nejsilnějších mezilidských vztahů, totiž o vztahu otce a dcery. A samozřejmě s tím spojeném specifickém druhu lásky. Million Dollar Baby je také jedna z moderních analogií ryzí antické tragédie. Obojí dobře maskované mimikry boxerského dramatu. Jímavý příběh o té zoufale přirozené potřebě otce překonat propast mezi ním a jeho dítětem, o jeho vlastní citové pasti, do níž se vlivem blíže nespecifikovaných okolností dostal. Trenér Frankie Dunn a jeho náhradní dcera boxerská svěřenkyně Maggie Fitzgerald jsou vlastně dva životní ztroskotanci, naprosto osamělí bez zjevného smyslu života, opuštěni nejbližšími, a teprve protnutím jejich životních poutí se u obou samota zvrátí a prázdnota života se začne zaplňovat. Jako katalyzátor působí vypravěč Eddie. Čistý film, který je definován svým tragickým koncem. Antihollywood. Vyprázdněnost amerického snu. O režisérských, hereckých a lidských kvalitách Clinta Eastwooda se, myslím, nemá ani smysl rozepisovat... (19.05.2014)

Million Dollar Baby potvrzuje fakt, že nejlepší kousky od Eastwooda jsou ty, ve kterých sám hraje. I já jsem mu přišel na chuť až když začal točit takováto dramata. Box sice není úplně moje parketa, ale to je celkem jedno. Film dokáže ohromit i člověka, který tomuto sportu neholduje a o to větší je to klenot...90% (22.07.2014)

Film mistra, který koketuje s genialitou a sahá po dokonalosti. Kdyby mě ten závěr nenechal tak klidným... Dva roky uplynuly od Tajemné řeky, po níž se Clint Eastwood s velikým ohlasem plavil naposledy (byť mě nezasáhl). Helgelandův scénář nahradila práce Paula Haggise, která vykazuje řadu velmi blízkých motivů - od rozvrácených rodin, zatajených hříchů minulosti, kostelního zátiší i problémů průměrných amerických buranů, na hony vzdálených od lesku oscarového pódia. V mých očích se změnil hlavně Eastwoodův režijní přístup, jenž sází na odvážnější vizuální podání (dokonalá práce s kontrastem černé a bílé) a komorní atmosféru ústředního trojúhelníku, ve famózním podání tria Swank - Eastwood - Freeman. Předvídatelnou krimi z Tajemné řeky zastoupila nehrdinská variace na sportovní film, v níž vedle sebe mohou koexistovat moudré pohledy na život i chvilkové podání finálního souboje jako bitky mezi dobrou hrdinkou a zlou soupeřkou. Trochu mě sice mrzí rozvláčná poslední třetina, ale i přesto jsem s tímhle komplexním filmovým Zážitkem velmi spokojen. Čtyři a půl hvězdičky s tím, že vyzrálému Eastwoodovi držím palce na Oscarech. (18.02.2005)