Million Dollar Baby

Clint Eastwood rulez ! U tohohle génia mám pořád jeden problém, je lepším hercem nebo režisérem ? On je totiž výjimečný v obojím. A všechna ta ocenění, zejména Oscaři, jsou u něj v těch pravých rukou. Million Dollar Baby je film po všech stránkách propracovaný a jeho poslední půlhodina snad nemůže nikoho nechat chladným. Podobné téma nedávno rozebíral i španělský snímek Hlas moře, který byl sice mnohem komornější, ale stejně tak naléhavý. Jenže mu scházelo cosi, to cosi je umět vzít za srdce. A to se Clintovi, Hilary a Morganovi podařilo naprosto dokonale. A přitom nesklouzli k typicky americké slzopudnosti. Ten jejich příběh je prostý, přitom složitý jako život sám a právě v tom tkví jeho síla. (13.03.2005)

(1001) Tak jistě, brečela jsem, ovšem v tomhle případě to nějak není zásluha autora nebo jak bych to řekla, spíš vlastně naopak je to zásluha autora až moc, zkrátka není to doklad geniality tvůrců jako jiné moje divácké slzy. Úplně na začátek mi vadí ten model (syndrom) povídkové adaptace. Protože jakkoliv bych mohla být členem spolku lidí volajících po svatořečení Morgana Freemana, tak už jsem vyrostla do té doby, že mi přijde trošku lenošské/odfláknuté spoléhat se na voiceover starého, unaveného a moudrého muže, a to zvláště v případě, že jeho vyprávění nijak nekontrastuje s příběhem a veškerý obsah se jím jen zdvojuje. Navíc se tím snímá břímě z herců, kteří nemusí být tak výmluvní řečí těla, když za ně jejich duševní pochody odvypráví hlas shůry. Tím přecházím k další hlavní výtce - hlavní postavou je totiž trenér Frankie a Clint jako jeho představitel je ve své roli neuvěřitelně nehybný a kožený, zvláště také proto, že po letech v businessu se prostě dopracoval k tomu, že už hraje jenom Clinta Eastwooda (protivného, ale v jádru dobráka). Jeho nulová expresivita extra vynikne vedle k zulíbání živelné Hilary, která ale žel bohu představuje jenom figurku v životním příběhu protivného trenéra, a nikoliv naopak. Poněkud umělé namontování "srdcařského" bojovníka Dangera do vyprávění za účelem vyrobit jednu z dalších point mi připadá jako další scenáristická lenost, stejně tak časté spoléhání na stmívačky není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Nicméně je pravda, že po většinu svého dospělého života si plánuji, že druhá věc (a možná i první, záleží, jak to budu mít s akvárkem), kterou si pořídím do vlastního bydlení, bude boxovací pytel, takže po této stránce jsem si přišla na své. Sledovat muskulaturu na Hilary bylo příjemné potěšení, ještě větší blaho potom bylo sledovat dokonalý stroj Luciu Rijker v pohybu. Protože když se někomu říká nejnebezpečnější žena na světě, tak to mi sakra imponuje. (16.12.2014)

Mám rád subžánr boxerských dramat, ale Million Dollar Baby je něčím víc než jen filmem o boxu, je to především film o jednom z nejsilnějších mezilidských vztahů, totiž o vztahu otce a dcery. A samozřejmě s tím spojeném specifickém druhu lásky. Million Dollar Baby je také jedna z moderních analogií ryzí antické tragédie. Obojí dobře maskované mimikry boxerského dramatu. Jímavý příběh o té zoufale přirozené potřebě otce překonat propast mezi ním a jeho dítětem, o jeho vlastní citové pasti, do níž se vlivem blíže nespecifikovaných okolností dostal. Trenér Frankie Dunn a jeho náhradní dcera boxerská svěřenkyně Maggie Fitzgerald jsou vlastně dva životní ztroskotanci, naprosto osamělí bez zjevného smyslu života, opuštěni nejbližšími, a teprve protnutím jejich životních poutí se u obou samota zvrátí a prázdnota života se začne zaplňovat. Jako katalyzátor působí vypravěč Eddie. Čistý film, který je definován svým tragickým koncem. Antihollywood. Vyprázdněnost amerického snu. O režisérských, hereckých a lidských kvalitách Clinta Eastwooda se, myslím, nemá ani smysl rozepisovat... (19.05.2014)

Jeden z nejlepších filmů, jaké jsem v poslední době viděla. Čekala jsem film o boxu, jenže box v tomhle příběhu tvoří jen paralelu, která dohromady spojí několik osob. Osob, které v životě nikoho nemají a které nejbližší zradili... Box je téměř dostane na výsluní, pak jsou tyto osoby ale zase podrazeni, ne oním sportem, ale znovu pouze a jenom lidmi. Obličej Clinta Eastwooda je ve filmech celkem profláknutý, ale v tomhle filmu se projevil i jako perfektní režisér a skladatel s nesmírným citem. A Oscar pro Hillary Swank je dle mého jednoznačně zasloužený. Tough ain't enough. (08.04.2007)

Dlouho předlouho jsem hledal cestu k tomuto filmu, protože jsem měl dojem, že mě Eastwood v závěru citově vydírá. Ale kdepak. Tohle je jeden z nejlepších filmů o lidské touze, odvaze bez hranic a zejména právu naložit se svým životem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Slovy Piergiorgia Welbyho - "člověk má právo na život" nikoliv, že "člověk ho musí žít za každou cenu", v tom bych viděl hlavní poslání Eastwoodova díla (a dopororučoval bych ho všem lidovcům a ortodoxním katolíkům). Bravo Clinte, bravo Hilary! (28.04.2007)