Následky lásky

S užívateľkou mat.ildou mám dlhodobo zhodný názor na mizerné filmy. A Následky lásky považujem za mizerný film. Hrdinsky som ho dopozeral do konca a som presvedčený, že ani režisér presne nevedel, čo chce vlastne nakrútiť. Lebo ten spomalený kolobeh života hlavného hrdinu, prerušovaný nepochopiteľnými vsuvkami, rýchlymi vysvetlivkami, nelogickým správaním a nedotiahnutými sekvenciami môžem považovať iba za chaotické a nepodarené dielo a je mi zatiaľ úplne jedno, že Sorrentino sa preslávil úplne iným filmom. (02.04.2015)

Příjemně pomalý a nenásilný film, ve kterém se na konec dějí celkem násilné a náhlé věci. Film pro trpělivého diváka, který nepotřebuje zbytečné bláboly a laciné zákmity v každém záběru. Divákovi se odkrývají různé střípky ze života člověka, a až nakonec se odkryje úplný smysl. Ale nedá vám to a ještě když usínáte, musíte přemýšlet nad různými podrobnostmi. Moc se mi líbily nečekané jevy a činy, které byste ani trochu nečekali:) A hlavně vyzdvihuji soundtrack. Řízný dnb vás překvapí, kdy to nejméně čekáte a opět nečekaně utichne s cinknutím výtahu či zapálením cigarety. Takže doporučuji namíchat si long drink a nechat se unášet jemnými tóny tohoto italského výtvoru. (10.01.2013)

Filmy P. Sorrentina by se daly přirovnat k následujícímu: přijdete poprvé do restaurace, o které zhola NIC nevíte. Ihned u dveří se vás ujme příjemná obsluha, nevtíravě vám pomůže se usadit ke stolu a následně vám splní sebemenší přání jako tu největší samozřejmost. Pokračuje to vynikajícím způsobem upraveným steakem a tím nejkvalitnějším vínem ( jehož lahodná chuť se vám po celou dobu převaluje v ústech ), ATMOSFÉRA útulná ( téměř domácí ), následuje přesun domů a to nejlepší možné milování s partnerkou ( ženou, milenkou...dosaďte si každý, jak je libo). Po čase byste tento večer rádi zopakovali, ale bojíte se, že napodruhé ( vzhledem k očekáváním) to nemůže již takto dopadnout. Téměř se bojíte to zopakovat, nicméně vám to samozřejmě nedá :o) Přesně takovéto pocity jsem zažíval JÁ ( po shlédnutí jeho filmového skvostu Božský ) . Sbíral odvahu a krotil očekávání. Paolo, totiž na film nahlíží jako na CELEK. Tzn. jde o dokonalé souznění obrazové, zvukové, herecké a režijní stránky a váš zážitek ještě umocňující působivý hudební doprovod. Při sledování jeho snímků nemám pocit, že koukám na FILM, ale před očima se mi rodí umělecké dílo. ( Takovéto pocity jsem naposledy zažíval u Kieslowskiho Tři barvy: červená ). Opět je tu Toni Servilo coby 50- ti letý Titty Di Girolama ( na první pohled chladný chlapík bez emocí, jak ten první pohled ale klame). BTW zkuste si toto zahrát. Dotyčný se s tímto nelehkým úkolem popasoval vkutku grandiózně. Potom tu máme kameru. Dovolte mi použít přízviska z Paolova posledního snímku..BOŽSKÁ, zejména ten jeho smysl pro DETAIL. Následuje další důležitý prvek a to sice hudební doprovod. Neskutečné, jak s měnícím se tempem snímku, jde ruku v ruce i ta nejlepší možná variace hudby. Na ZÁVĚR jsem si nemohl nechat nic jiného než smeknout před samotným P. Sorrentinem a jeho volně plynoucí ( nikam nespěchající ) režií, která nechává divákovi dostatečný prostor o všem přemýšlet a vše patřičným způsobem vstřebávat. Jestliže na maličkou chviličku jsem ( možná ) během snímku zapřemýšlel nad 4* hodnocením, tak( závěr,posledních cca 20 vteřin, poslední záběr) to rozhodl za mě! Ostatně, to již uživ. pet.lid napsala zcela výstižně " za mě ". NÁDHERA! p.s. již teď se nesmírně těším a netrpělivě očekávám tuto spolupráci http://www.csfd.cz/film/278447-this-must-be-the-place/zajimavosti/ . Samotné téma i herecké obsazení slibují mnohé. Troufám si tvrdit: o tomto režisérovi se v nedaleké budoucnosti bude ještě hodně mluvit a skloňovat jeho jméno.... p.p.s víte jaká otázka nejvíce nasere INSOMNIAKA po ránu? Vyspal jste se dobře pane? :o) (24.10.2010)

Na můj vkus až příliš vykalkulované, sterilní a pro mě jako pro diváka nepřesvědčivé - především ono „milostné vzplanutí“, které je naznačeno už v názvu samotném a které má určovat pointu celého filmu. Závěr, který měl najednou velice rychlý spád a útočil na mé smysly těmi nejlacinějšími taktikami citového vydírání, to celé kompletně zazdil. Možná, že to, co mělo zůstat nevyřčené, mělo i nevyřčeným zůstat… Tenhle film mě zkrátka nezasáhnul, ba zklamal (poté, co jsem se namlsala „Velkou nádherou“). (22.11.2013)

[FF 2011, Bratislava] Hneď po skončení som si predsavzal, že sa vyvarujem pridlhých opisov, podrobných rozborov alebo zbrklých úvah. Uvediem preto len zopár nezamlčateľných predností, ktoré Vás dúfam presvedčia "Le Conseguenze dell'amore" vyhľadať a venovať im dostatok pozornosti.______1. Nevídaná geniálnosť herectva Toniho Servilla v koži Titta Di Girolama-osamelého, vyčerpaného introverta pracujúceho pre mafiu-jeho monológy, jeho osobnosť. Tlieskam. 2. Z kvalitatívneho hľadiska luxusná až ultimátna montáž záberov (orgastické jazdy, radikálne polocelky) a z nej plynúca neodolateľná atmosféra. Pôžitok, ktorý nemožno racionálne opísať, postačí sa len rozplývať. 3. Zdrcujúce ozvučenie cez špičkový elektronický (inštrumentálny i vokálový) "soundtrack" plný diegetickej hudby, ktorá je v ladnom súznení s výsostným vizuálom. 4. Scenáristická elegantnosť, postupnosť a gradácia. Nič sa navzájom nebije, naopak všetko do seba zapadá ako v tetrisovej skladačke. Žiadne vydierania, ojeby alebo prvoplánové istoty, len fenomenálna filmárčina s finišom ktorý si budete chcieť púšťať stále dookola._______Samostatná kapitola PAOLO SORRENTINO, ktorý tieto hodnotné fragmety spája v jedno KOMPLEXNÉ-nebojím sa tvrdiť-majstrovské dielo. Už po dvoch skúsenostiach si tohto chalana dovolím nazvať nastupujúcou ikonou európskeho filmu, pretože ten nekompromisný systém režírovania čo nastolil v “Božskom” má tu neodškriepiteľne pevné základy, ktoré sú mojich v očiach už tak vyzreté a BRILANTNÉ, že sa mi od samého dojatia tlačia slzy von. Zabudnite na “Single manov” či podobné maniere, čaká na Vás osudové strenutie ktorého výsledok je už vopred daný-odídete poznačení. 6* (29.03.2011)