Interview podle van Gogha
Interview
Réžia:
Theo van GoghScenár:
Theodor HolmanKamera:
Thomas KistHudba:
Rainer HenselHrajú:
Katja Schuurman, Pierre Bokma, Theo Maassen, Ellen Ten Damme, Michiel de Jong, Tinoes Fenanlamrer, Monique Meijer, Theo van GoghObsahy(2)
Originální snímek tragicky zesnulého nizozemského režiséra Théa van Gogha brilantně vypráví jednoduchý příběh. Politický novinář je přinucen udělat rozhovor s bezvýznamnou hvězdičkou televizních seriálů a raději by sledoval odstupování holandské vlády, než být s ní v jedné místnosti. Herečka také není rozhovorem nijak nadšená a mezi dvojicí se rozpoutá konverzační bitva s působivým finále.
Kvalitní herecké výkony, vypjatá emocionalita a minimalismus prostředí dodávají filmu jedinečnou atmosféru. Van Goghův film se kromě kratičkého prologu a samotného závěru natáčel pouze pět dnů v bytě herečky Katji Schuurmanové, představitelky hlavní ženské role.
Ve Spojených státech vznikl remake s názvem Interview režiséra a hlavního představitele Stevea Buscemiho.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (57)
Příběh rozhovoru novináře Pierra a televizní herečky Katji, který se podivně "zvrtne" se odehrává během jedné noci v Katjině bytě. V průběhu jejich dramatického rozhovoru vystupují na povrch lež a pokrytectví obou profesí. Pokud se vám to zdá povědomé, tak Steve Buscemi natočil remake tohoto snímku. Jeho snímek se mi zdál lepší. Minimálně o jednu hvězdu. ()
Dialog, ve kterém pro upřímnost a pravdu není místo. Vcelku originální konverzačka, která dosti cynickýma očima ukazuje střed novináře a celebrity. Divák se vlastně po celou dobu filmu snaží stále znovu a znovu odhalovat stav situace a hledá pravdu, pokud v ní vůbec ještě věří. Když už si pak myslíte, že alespoň trochu víte jak jste na tom, přijde konec a ten celou tu hru na kočku a na myš dokoná. A i když se mi úplně nezamlouval, bez něj by bylo vyznění filmu úplně odlišné a vlastně by vůbec nesdělilo to, co mělo. 8/10 ()
Minimalistická, dobře zrežírovaná a uspokojivě zahraná v podstatě divadelní jednoaktovka. Vzhledem k poctivosti autora i obou protagonistů, kterým se podařilo vysoké tempo a napětí udržet víceméně po celý vyměřený čas, nelze než ocenit. Nicméně pointa je i přes svou naléhavost a tragičnost pro poněkud vyčerpaného diváka určitým vysvobozením a po hodině a půl sledování vypjatého setkání dvou nešťastných lidí nemůže působit natolik šokujícím způsobem, který jí autor pravděpodobně přikládal. Hodnocení: 75%. ()
Film islamským teroristom zavraždeného holandského režiséra je pôsobivým stretnutím dvoch životných stroskotancov. Film mi najviac pripomínal filmy Tape - svojou mininalistickosťou celý film je konverzačka v jednej izbe a svojou emocionalitou Kto sa bojí Virginie Woolfovej. Ide o interview soap herečky s politickým novinárom, ktorý by bol radšej pri odstupovaní holandskej vlády ako by robil toto interview. Rovnako daná herečka nie je dvakrát nadšená týmto rozhovorom a medzi dvojicou sa rozpútá pôsobivý konverzačný súboj s vydareným finále. Kvalitné herecké výkony sú dalšou devízou tohto filmu a už len kvôli tomuto filmu je Thea Van Gogha škoda. ()
To není interview, ale krutá bitva plná lstí a přetvářky, přičemž příměří jsou krátká a nejednoznačná … a síť lží a polopravd lze jen těžko rozplést. Na můj vkus snímek od samotného začátku zbytečně tlačí na pilu, takže sice mohu obdivovat herecké výkony obou hlavních protagonistů, ale zápletka včetně závěrečné pointy je pro mě až příliš absurdní a jen VELICE stěží uvěřitelná. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (4)
- Přestože si představitelé ponechali svá vlastní jména, nezakládá se film na skutečném příběhu. (darek kartac)
- Malá Katjina (Katja Schuurman) nehoda na začátku filmu byla neplánovaná. Herečka sešlápla brzdy příliš pozdě, režiséru Van Goghovi se ale scéna tak líbila, že se ji rozhodl ve filmu nechat. (darek kartac)
- Režisér Theo Van Gogh chtěl natočit americký remake tohoto snímku, avšak 2. listopadu 2004 byl cestou do práce zavražděn vrahem marockého původu Mohammedem Bouyerim. Producenti se však po čase rozhodli pokračovat ke Goghově poctě v původním záměru a v roce 2007 projekt realizovali. (darek kartac)
Reklama