Siedmy hriech

Príbeh o tom aká vie byť láska slepá a nebezpečná. Angelina nie je pre mňa ideál krásy, no s Toníkom im to slušilo. Potom je len škoda, že je film tak rozťahaný, prispatý a nudný, pritom potenciál tam bol. Myšlienka, alebo povedzme-že poučenie sa napriek tomu nemíňa účinku, len ho všetci tak ochotne ignorujeme. A či by som si film pozrel aj tretí raz? Iba vtedy ak by dali zelenú pôvodnej verzii, aká mala pochovať 40 miliónový rozpočet ešte viac. (28.09.2017)

Teprve až dodatečně jsem zjistil, že režisér Cristofer natočil snímek Gia, který se mi moc líbil... Nic jsem popravdě nečekal (snad jen odhalenou Angelinu.) Ty scény byly docela funkční, nefunkční se mi jevily dialogy, částečně jednání postav nebo docela snadno odhadnutelné dějové zvraty. V podstatě jsem tedy dostal to, co jsem čekal... (11.04.2005)

Mdlá a nezaujímavá réžia, slabý scenár, ani napätia medzi postavami som si príliš neužil, ale z celého filmu určite najhoršie dopadli dialógy. Ich kvalita už bola pomerne porovnávateľná s mexickými telenovelami. Vlastne celý film sa dá označiť za jednu dvojhodinovú telenovelu. Aspoň herci neboli najhorší, Banderas síce neprekvapil, ale Thomas Jane to odohral výborne a najmä kvôli nahej Angeline prihodím tú hviezdičku navyše. (09.09.2007)

Na Angelinu mám slabosť, hoci jej akčné úlohy sa mi moc nepáčia. Neuveriteľne mi však pasuje do úloh nie celkom vyrovnaných žien, ktoré vám obrátia život naruby a pritom toho ani nemusí veľa nahovoriť. Potenciál takejto postavy bol aj v tejto romantickej dráme a A. Banderas jej skvelo sekundoval. Dojem z filmu však zničila katastrofálna kamera (to, že som väčšinu filmu sledovala ohavným spôsobom useknuté tváre a postavy nebolo chybou v prijímači) a prekombinovaný záver. (17.01.2010)

Nedělalo mi problém přistoupit na pravidla hry. Koneckonců ten příběh má strašně silný potenciál. Ve výsledném filmu to však strašně skřípe. A nejen u režie, ale i u technických věcí. Střih je jedním slovem otřesný, kamera neschopná nějak pracovat se scénou (vyjma dvou, tří dobrých obrazů), její hloubkou a vedením divákovi pozornosti. Režie je nevýrazná a nijak osobitě neuchopená. Například při scénách, kdy se Banderas a Agelina spolu milují, neví Michael Cristofer jak to natočit. Zakrýt intimní místa, či nezakrýt? Když je natáčí oba nahé z nadhledu, je vidět jak je to uměle zinscenované, aby se jejich dolní "partie" navzájem nedotkly... Vidím v tom režisérův rozpor v tom, jakým stylem natáčet. Realisticky a "natvrdo" nebo méně kontroverzně a vše skrýt? Film mě začal oslovovat až v druhé půli, kdy přišly i zvraty, které jsem nečekal, a díky nimž se mi v hlavě začaly rodit hypotézy, jak by to mohlo dopadnout... Ke konci se ze mě tedy konečně stal aktivní divák, jenž však nebyl osloven filmem ale tím příběhem. (12.11.2008)