Osamelý vlk McQuade

Úplně první film na úplně prvním videu, viděla jsem ho asi 20x, což bylo při černobílé tv s podivem, ale nikdo mi nic jinýho dlouho nepujčil, protože nikdo nic jinýho dlouho neměl, bylo to jako zázrak - moct si pustit lážo plážo emerickej film a couvat si nebo popohánět. Dneska by to bylo s bídou za 2*, ale tehdy ... byla v tom romantika (Carrera Chuckovi v kutlochu vygruntovala a on ji za to postříkal hadicí) i akce (Carradine kopl při zápase Chuckovi písek do očí a to od něj nebylo vůbec pěkné) a člověk taky nebyl tak filmově (i jinak) zmlsanej, chjo. (13.06.2007)

V rámci žánru docela slušný film, ačkoliv se nevyhne mnoha klišé včetně osudové lásky (která přišla jako v pohádce na první pohled), unesené dcery, revenge a tak. Na Carradinovi je znát, jak je technicky i pohybově zdatnější než Norris a jak mu dělá problém se podřídit scénáři, podle kterého má prohrát. Celkově ani ten příběh nedává moc smysl a padouši se chovají jak stádo pitomců včetně toho na vozíčku. Taky jsem nepochopil, když si zloun myslí, že se protivníka zbavil, proč mu ausgerechnet vzápětí unáší dceru? Ale říkám, jinak je to prostě podle pravidel žánru, hudba si hraje na Morriconeho a spaghetti westerny, což mně osobně přišlo sympatické, na podívání jednou za čas proč ne. (10.12.2020)

Trošku podivný film kombinující prvky westernu, melodramatu a lehce i bojového filmu. Scénář je plný bizarních skoků v časoprostoru a pokusů o jakousi psychologii (jako když ta holka vyhází Chuckovi z lednice čtyři piva a je z toho scéna, o tom jak se hrozně ničí). Hudba vykrádá Morriconeho motivy z "dolarové trilogie". Všechno pak místy doplňují kouzelně komické momenty, kvůli kterým se Chuck pouději stal modlou vtipů o jeho božskosti a dokonalosti (jako když Chuck vyjede s autem ze země či když uhýbá spršce střel z automatické zbraně). Je to ale bohužel málo vtipné na to, aby se z toho stalo guilty pleasure. (06.09.2010)

Už v tomto snímku Chuck Norris potvrdil, že mu bude rangerská hvězda slušet. Pakliže si nějaký Norrisův akční film zaslouží červená čísla, je to právě Osamělý vlk McQuade a snad ještě Delta Force 1. V tomto akčním filmu, v němž se mísí žánr westernu, akční krimi a klasického karate filmu, je krásně vidět ona atmosféra a styl béčkových počinů z 80. let. Natočit jej dnes v této podobě a přidat více vtipu, bude možná opěvován. Stejně jako v prvních epizodách Walkera, tak i zde je ještě radost sledovat Norrisovo bojové umění. Souboj s Carradinem je již kultovní záležitostí a na filmu potěší i hudba, která nápadně připomíná (vykrádá?) Morriconeho melodie a styl. (10.02.2015)

Těžko říct, jestli by to bez té hudby tak fungovalo. Masiho Morriconeovská variace (nebo krádež?) posunuje standardní 80´s b-movie záběry do nebeských výšin. I ty nejnudnější scény pak mají ten správný tón westernové osudovosti. Ale někdy působí i nepatřičně, protože děj hudbu prostě nestíhá. Sympatický Norris, který tu tankuje jedno pivo za druhým, a vystajlovaný záporák Carradine (ten svetřík v poslední scéně!), předvádějí esenci osmdesátkové blbosti způsobem, který nelze nemít rád:) (24.02.2013)