Golfová palica

Pomalé, oduševnělé, poetické, meditativní dílo... Ki-duk Kim naprosto brilantně zvládá pomalé tempo filmu, kde oba hlavní herci nepromluví za celou stopáž ani jedno slůvko a přesto jim rozumíte... Jakoby řeč byla nepotřebná a spíše nás odpoutávala od duševního poznání a prožitku. Velmi pěkně a vytříbeně zkomponované scény podmalované věčným tichem a téměř bez jakékoli hudby. Ki-duk Kim má spoustu nápadů a zde nám je vrství jeden za druhým... Ani chvíli jsem se nenudil a určitě si film pustím ještě nejméně jednou, protože je v něm zabudováno množství významů a odbočujících detailů, které tvoří pestrost a originalitu snímku... Pro mě jednoznačně zatím nejlepší Kimův film... (02.02.2008)

Můj oblíbenec François Truffaut kdysi poznamenal, že všechno, co je řečeno, namísto aby to bylo ukázáno, je pro diváka ztraceno. Vyprávět příběhy výhradně pomocí obrazů s minimem slov či jejich úplnou nepřítomností - to je totiž ten nejzazší bod filmařského umění. Kim Ki-duk, podobně jako další nesmrtelní velikáni filmového světa, počínaje Hitchcockem a konče Kubrickem, si je tohoto základního filmařského axiomu dokonale vědom. V elegicky rozostřeném oparu 3-iron jej doslova a do obrazu ždímá do poslední kapičky potenciálu. Před konglomerátem se vzdálenou a přesto blízkou východní optikou, která odlišně vyhodnocuje a chápe jak násilí, tak sexuální otevřenost i otázky transcendentální (předně od sebe neodlučuje jednotlivé principy duality, ale chápe je jako celek - např. dobro nemůže existovat bez zla, radost není nic bez smutku apod.), se nedá zastírat, že zde kráčí o skutečnou/neskutečnou kalorickou bombu na 10ti z 10ti úrovních absolutního prožitku. Je to poezie světla a stínu, ohně a ledu, snu a skutečnosti v nerozlučitelném svazku, u které se lze snadno přesnadno nadít i nějaké té malé, ale o to hýčkanější duchovní katarze. Očišťující v dozvuku dopadajících kapek, průzračný ve své skromné hloubce - takový je odpal s 3-iron. // Můj první Kim. (24.03.2009)

Kombinace a kontrast syrové a kruté obžaloby života ve světě kolem nás a symbolického, vizuálně nadlehčeného a poetického stylu vyprávění dělá v mých očích i v mé hlavě z tohoto filmu mistrovské dílo. Takový způsob vyrovnání se s neakceptovatelnou realitou má kořeny hluboko ve filosofiích východních náboženství a dává nám lekce ze sebeuvědomění. (11.12.2006)

Scénář: Ki-duk Kim .. III. Kim Ki Duk se rád zasní při vymýšlení svého scénáře a jeho filmy jsou pak přesně takové. Plné snových či poetických scén, vyjádřené jen obrazem, skvěle natočené, doprovázené výtečnou hudbou, ale obsahující spoustu nedořečených či zbytečných motivů. Je tomu i tentokrát. Jak chce vlastně něco doříct (byť ne úplně), když jeho hlavní postavy nemluví? Vrchol všeho je, když mlčí i na policejní stanici.. ___ On cestuje z bytu na byt a podle vykreslených indicii se jedná o zazobaného spratka, který tím jednoduše zahání nudu. Jednou narazí na týranou ženu a po konfliktu s jejím manželem se vydají na společnou cestu, během níž se za daných okolností jejich náklonnost prohlubuje v podivnou formu lásky. Do toho motiv golfové hole 3iron - jako nástroje pomsty a pozdější divné hrátky na duchy apod. I přes všechny rozpory to do poloviny snímku vypadalo na moje první čtyři hvězdičky pro velice zvláštně osobitého tvůrce, jakým Kim je. Ovšem od zatčení to šlo dosti dolů (až do sraček) a křečovité vyvrcholení mne emocionálně minulo o dobrých deset tisíc kilometrů... „It’s hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream“ .. jak pro koho .. 50%. (10.01.2006)

,,Těžko říct, jestli svět ve kterém žijeme, je sen nebo skutečnost“..... Korejský ,,Timur a jeho parta“ (ale bez party). Vejde, uklidí, vykoupe se, vypere, je li třeba sejme manžela, opraví rozbité věci. Artový film o lásce a citových vazbách. Ne o tom co se dá nalézt v bytech, ale spíš o tom, co nacházíme uvnitř sebe. Citlivý, nepravděpodobný příběh, který sedí ke KIM KIM DUKově image. A jaký by u nás nikdo natočit nedokázal. Já těch 82 minut pro jednou vydržím, ale.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Vím co znamená film beze slov. 2.) Zajímá mě, co mají korejci doma. 3.) Nejsem si jistej, jestli rána golfovým míčkem bolí. 4.) Filmové umění MILUJU víc než Avatara. 6.) Ki-duk-Kim je bůh! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.04.2010)