Golfová palica

Po první zkušenosti s Kimem (a to příšerným Ostrovem) jsem mohl být jen příjemně překvapen. Závěr jsem jako tradičně u takto hlubokých filmů nepochopil (resp. možná ano, ale ruku bych za to do ohně nedal), nic to však nemění na celkově dobrém dojmu z filmu. Možná se v budoucnu opět odvážím zabrouzdat do Kimovy tvorby; zbývá mi jen doufat, že narazím na další 3-Iron a ne na další Ostrov... 80% (13.12.2010)

(1001) !!! V JISTÉM SMYSLU PRO VELMI PŘEMÝŠLIVÉ SPOILER: Těžko říct, jestli je celý tenhle film mnohovrstevnatý citlivý příběh o lidské bestiálnosti na jedné straně a o obrovské síle či jisté míře naivity, která je potřeba na druhé straně, aby se takovým bestiím dalo ve zdraví odolávat. Vězeňská sekvence je skvostná, větší agitku na nezdolnost lidského ducha bys těžko hledal. Na druhou stranu konec je děsně depresivní, pokud si ho vybere tak vnímat - a já bohužel vidím ženskou tak ztýranou, až jí z toho hráblo. "It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream." ♥♥♥ (19.09.2008)

Filmová dokonalost, která není pro každého. Ale nač se držet konvencí? Vždyť Kim Ki-duk nás přesvědčil, že slova nejsou potřeba. Ne. Bin jip vypráví pouze tělem...Jaká náhoda (nebo osud) bylo, že jsem zrovna ten den viděla Zelený svět s Kevinem Costnerem, kde mi došlo, co to znamená 3 železo...Dívala jsem se na tu korejskou krásu s přítelem a jak mě překvapilo, když mi sdělil, že už to viděl na filmovém festivalu ve škole...Další náhoda, nebo spíš už osud. (18.08.2009)

„Podľa mňa to nie je zlý človek.“ Kim Ki-dukovi väčšinou bývajú scenáre ukradnuté a že je to umelecký zámer, to je mi jedno. Napriek tomu niekedy motyka vystrelí a jeho príbeh ma zaujme (SAMARITÁNKA a najmä geniálne JAR, LETO, JESEŇ, ZIMA... A JAR). No aj tak si pred každý jeho ďalší film sadám s kŕčmi v bruchu a často oprávnene (LUK). GOLFOVÁ PALICA sa vydarila tak pol na pol. Prvá polovica takmer výborná. Sympatickí herci, šialený nápad s neželanými návštevami. Absenciu odpovedí (prečo to mladík robí?) beriem ako plus. Bohužiaľ, v druhej polovici zábavného, originálneho, šokujúceho i poetického filmu, sa režisér stráca v bizarnom deji-nedeji a posledná veta o „snovom svete“ to už nespasí... Ste si istí, že bývate doma sami? (29.11.2008)

Vyzbrojen znalostí metaforičnosti Jara, léta..., hledal jsem i tady od počátku za všemi těmi opakujícími se rituály a zvláštnostmi určitý hlubší smysl. Všechno to drhnutí svršků na valše, žehlení promočeného katalogu, odpalování golfového míčku dokolečka dokola a podobné, pro západního diváka nepříliš obvyklé výjevy přece musely mít nějaký význam. Závěrečná, dovysvětlující věta mi pak alespoň pomohla odhalit ono všudypřítomné fotografování jakožto techniku, kterou zaznamenáváme realitu, abychom snad poté nepochybovali o tom, že to byl jenom sen. A do toho všeho se tu pomaličku rozvíjí mlčenlivá love story dvou spřízněných duší, které si z města udělaly jeden velký hotel s přidanou dávkou dobrodružství. Poetika filmu rozhodně nechybí; naplno vnitřně rozzářit mě však dokázala až finální, plakátová scéna, která patří mezi klenoty moderní kinematografie. My všichni jsme asi někdy v mladické nerozvážnosti vzali do ruky nějakou tu trojku železo a mysleli, že s ní dobydeme svět, abychom pak zjistili, že moudřejší možná bude se jen tak lehce naklonit přes rameno a tiše a nepozorovaně si vzít to, po čem nejvíc toužíme. (06.07.2009)