Réžia:
Gillies MacKinnonScenár:
Jimmy McGovernKamera:
Nigel WilloughbyHudba:
John E. KeaneHrajú:
Robert Carlyle, Clémence Poésy, Richard Coyle, Maria Popistasu, Catherine McCormack, Gary Lewis, Tim McInnerny, Emilia Fox, Michael Fassbender (viac)Obsahy(1)
Bola jednou z najstatočnejších žien histórie ľudstva. Mladá Mária Stuartovna mala ešte len devätnásť rokov, keď sa v roku 1561 stala škótskou kráľovnou. Mala však jeden veľký problém. Táto okúzľujúca žena s katolíckym vierovyznaním však má teraz vládnuť v protestantskej krajine, čo málokto znáša s pochopením. Viera je predsa čosi posvätné a keď kráľ nevyznáva rovnaké hodnoty ako jeho poddaní, je to prinajmenšom zvláštne. Jej výchova jej neumožňuje meniť názory podľa nálady a tak jej nepriatelia pribúdajú jeden za druhým. Súkromné omše vzbudzujú odpor najmä u kňaza Knoxa, lenže Mária Stuartovna je odhodlaná vyplniť svoje poslanie a stať sa dobrou a úctyhodnou kráľovnou. Odhodlanie je jedna vec, lenže realita prináša niečo celkom iné. Len o rok neskôr sa Mária Stuartovna stáva zajatkyňou anglickej kráľovny Alžbety I... (STV)
(viac)Recenzie (21)
Kto sa chce dozvedieť, prečo vlastne tí Angličania každý rok vystreľujú ohňostroje v Guy Fawkes Night, tu sa dozvie celé pozadie. Inak ide o celkom priemernú historickú drámu, kde druhá časť jasne predčila prvú. Ten rozbeh je slabý a hoci Clémence Poésy je dobrou Máriou Stuartovou, to čo sa deje okolo je slabým popisom dejín. Je to len predohra k druhej časti, k vláde Juraja I. Tu sa silno svojej roly zhosťuje Robert Carlyle a jeho výkon je vrcholom filmu. Inak neznalým doby tu bude dosť ťažké porozumieť, prečo sa vlastne katolíci s anglikánmi tak vyvražďovali a prečo je syn horlivej katolíčky naraz horlivým protestantom. Pomôže len wikipedia. ()
Soudky se střelným prachem, atentáty (respektive pokusy o ně) a jedna rodová linie, to je to, co spojuje oba díly téhle minisérie. Jinak jsou úplně jiné a bohužel se spíše tlučou než aby se doplňovaly a působily celistvým dojmem. Proto je taky nemůžu hodnotit jako jeden dlouhý snímek, ačkoliv jsem se na ně vydržel dívat celé tři hodiny bez přestávky.____Takže tedy díl první bych oznámkoval slabými třemi hvězdami, neboť na film "Marie Stuartovna, královna Skotů" z roku 1971 opravdu nemá (nejvíce mě zamrzelo, že se role lorda Bothwella neujal někdo doopravdy charizmatický). Scénář se navíc nevyvaroval několika zbytečných nepřesností, které zde v komentáři pěkně shrnuje uživatelka elizabeth_ba. Hlavní představitelka Clémence Poésy byla ovšem kouzelná.____Díl druhý pak hodnotím čtyřmi hvězdami, a to hlavně za úžasného, perfektního, dokonalého a já nevím jakého ještě Roberta Carlyla. Samotné prachové spiknutí v podání pánů Catesbyho, Percyho, Fawkse (k nepoznání změněný Michael Fassbender) a spol. se také povedlo a pokud můžu soudit, drželi se autoři historických dokladů jak jen to šlo. Výsledek: Tři a půl hvězdy. ()
Rád sleduji filmy, u nichž si kromě podívané jeden může namlouvat, že se něco dozví. O akci Guye Fawkse jsem věděl jen to málo, co jsem se přiučil z útržků comicsů, takže jsem možnost konzumace „oživlé učebnice dějepisu“ využil s nadšením. První část je zajímavá hlavně díky velmi fotogenické Marii Stuartovně v těle Clémence Poésy. Bohužel poněkud násilné navlékání příběhu na vztah Stuartovny s Bothwellem, zde zpracovaného s takovým citem pro ducha doby, že výsledek vypadá asi jako když neomalený podřízený v realitce balí mladší šéfovou, mi i pohled na překrásnou hlavní představitelku trochu kazilo. Část druhá, lépe obsazená, zahraná a historicky zajímavější, mne bavila a asi i poučila trochu víc. Robert Carlyle zde sice lidi nežere * alespoň toho nejsme nuceni být svědky * ale vypadá, že by mu chutnali a vycukanou, frustrovanou figuru Jakuba I. si vychutnává s gustem takřka kanibalistickým. Fassbender nedostane moc příležitostí, ale řev z mučírny zvládl na jedničku. Bude-li divák velkorysý a odpustí televiznímu snímku místy trochu chudou výpravu, bude spokojen. Long live BBC. ()
Nejdříve klady - je to britské, je to BBC, je to výpravné a v rámci možností i historicky docela věrné, je zde výkvět britského herectví (Fassbender, Carlyle, McKidd, McInnerny, Coyle, Lewis...) a k tomu nádherná Clemence. A teď zápory - dva díly spolu takřka nesouvisí a je tak těžké hodnotit to jako jeden film - první se spiknutím nemá nic společného, druhý zase na ten první moc nenavazuje. Ale to by tak asi bylo všechno k plusům a mínusům, teď pár drobností.. Chvílemi mi muzika připadala jako od Pavlíčka - v první části jako cimbálovka z jižní Moravy, ve druhém zase jako jeho soundtrack k Červenému bedrníkovi. První díl je zpočátku až totálně proskotský, ale pak Marie prostě překročí hranici, za kterou jít neměla, všechno se jí začne srát pod rukama a jde to cugrunt. To stejné ve druhém - zpočátku se povstalcům daří, ale každé spiknutí má nějaký slabý článek a takoví dva machiavelliové jako Jakub I. a lord Cecil nemají problém pak z toho vyždímat absolutní maximum. Až bude nějaká z českých televizí schopna produkovat něco alespoň se přibližující k tomuto, budeme se i u nás mít dobře. ()
Rozhodne dve veľmi rozporuplné časti jedného filmu, ktoré sú až tak rozdielne, že sa vám zdá, že okrem jednej postavy a všadeprítomného boja katolíkov a protestantov nemajú snáď nič spoločné. Prvá časť je snaha o historickú romantickú drámu, ktorá ma osobne väčšinou dosť nudila - jediná sympatická postava je Kevin McKidd a jeho Bothwell. Druhá časť je zase snaha o historický akčný film. Tá ma nudila síce o kúsok menej, no výber hercov a herečiek, až na zopár výnimiek (M. Fassbender, Catherine McCormack) vôbec neuznávam. Historické filmy poväčšine vôbec nemusím, a bohužiaľ, táto vec ma v tom len utvrdila, pozrieť sa to ale raz dá :) Čo sa týka historických presností alebo nepresností, to som vôbec neriešila, nakoľko viem, že historický presný a pritom zaujímavý film vznikne raz za uhorský rok, a to určite nebol tento prípad... ()
Galéria (26)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Reklama