Sprisahanie strelného prachu

Rozhodne dve veľmi rozporuplné časti jedného filmu, ktoré sú až tak rozdielne, že sa vám zdá, že okrem jednej postavy a všadeprítomného boja katolíkov a protestantov nemajú snáď nič spoločné. Prvá časť je snaha o historickú romantickú drámu, ktorá ma osobne väčšinou dosť nudila - jediná sympatická postava je Kevin McKidd a jeho Bothwell. Druhá časť je zase snaha o historický akčný film. Tá ma nudila síce o kúsok menej, no výber hercov a herečiek, až na zopár výnimiek (M. Fassbender, Catherine McCormack) vôbec neuznávam. Historické filmy poväčšine vôbec nemusím, a bohužiaľ, táto vec ma v tom len utvrdila, pozrieť sa to ale raz dá :) Čo sa týka historických presností alebo nepresností, to som vôbec neriešila, nakoľko viem, že historický presný a pritom zaujímavý film vznikne raz za uhorský rok, a to určite nebol tento prípad... (07.07.2012)

Pokud pominu fakt, že Marie Stuartovna se do Skotska vracela ne po smrti matky, ale po smrti manžela, francouzského krále Františka II. z Valois a ač lord Bothwell skutečně sloužil Mariině matce Marii z Guise, tak dost pochybuji, že by byl po čas Mariina života ve Skotsku téměř u všeho, jedná se o celkem fajn film (na to, že byl televizní). Clémence Poésy (mj. Nataša z Vojna a mír) je dost půvabná i na Stuartovnu (jejíž obrazy se mi teda nikdy nelíbily, ale pověsti hovoří, že byla krásná). Lord Bothwell byl, no řekněme, velmi přijatelný (dokonce je mu McKidd trochu podobný :-))); bratr Jakub nádherně intrikánský, podle filmu podněcovaný hezkou ale neplodnou Alžbětou (ve skutečnosti spíš nemohla mít legitimní děti a kdyby měla nelegitimní, někdo by se "postaral" jak o ně a Alžbětu tak o lorda Roberta (se kterým by je pravděpodobně měla) aby je všechny odstranil, což Alžběta, majíc ráda "svou" Anglii i "svého" Roberta (hraběte z Leicesteru) a navíc majíc politický čich, nemohla udělat..., viz téměř všechny Alžbětiny biografie). Výtku mám k tomu, že to bylo příliš ze skotského pohledu (tak nějak mi ti Skotové občas připadali jako staří Čechové, taky byli příliš hrdí a bylo s nimi obtížné vyjít a vyběhnout se sebou tak nějak nenechali). Jako zajímavost přidávám, že skutečný rozhovor, který vedla Marie ohledně Alžbětiny krásy proběhl s anglickým vyslancem přibližně takto: ...Marie zrovna obdržela Alžbětin portrét a zeptala se: "Nakolik se podobá její krásné tváři?", na což jí Randoph odpověděl, že jak doufá, zanedlouho to bude moci posoudit sama a nalezne mnohem větší dokonalost, než jakou je schopno znázornit lidské umění", ve filmu byl zaměněn s diskusí, kterou ve skutečnosti nevedla Marie ale Alžběta s vyslancem Melvilem ohledně toho, která z královen je krásnější... Oč byl první díl povedenější, tak o to byl druhý horší. Odehrával se v době, kdy mě Anglie už nezajímá a ukazuje se v ní, že ač „Pulcher vultus saepe est non imago pulchrae animae“ (krásný obličej často není obrazem krásné duše), tak za pokřiveným zevnějškem se může skrývat i pokřivený charakter. Bylo až s podivem, že něco takového mohli zplodit krásná Marie Stuartovna a vyhlášený fešák lord Darnley... (podle filmu to pravděpodobně šlo vysvětlit tím, že lord Darnley nikdy nepřišel do Mariiny postele střízliv, a ač to tam nepadlo, jako pravděpodobné vysvětlení mi to připadá). Zatím co prvnímu dílu nechyběla vášeň a intriky, tady se bohatě dostalo mučení a smrti. Něco, čeho by mohli využít (milostného vztahu) tak ten násilně přerušili, zato intelektu lorda kancléře Roberta Cecila nebo krále samotného jsme si užili mírou vrchovatou. Jednička za čtyři, dvojka za dvě, průměr za oba díly - tři. (12.12.2011)

Rád sleduji filmy, u nichž si kromě podívané jeden může namlouvat, že se něco dozví. O akci Guye Fawkse jsem věděl jen to málo, co jsem se přiučil z útržků comicsů, takže jsem možnost konzumace „oživlé učebnice dějepisu“ využil s nadšením. První část je zajímavá hlavně díky velmi fotogenické Marii Stuartovně v těle Clémence Poésy. Bohužel poněkud násilné navlékání příběhu na vztah Stuartovny s Bothwellem, zde zpracovaného s takovým citem pro ducha doby, že výsledek vypadá asi jako když neomalený podřízený v realitce balí mladší šéfovou, mi i pohled na překrásnou hlavní představitelku trochu kazilo. Část druhá, lépe obsazená, zahraná a historicky zajímavější, mne bavila a asi i poučila trochu víc. Robert Carlyle zde sice lidi nežere * alespoň toho nejsme nuceni být svědky * ale vypadá, že by mu chutnali a vycukanou, frustrovanou figuru Jakuba I. si vychutnává s gustem takřka kanibalistickým. Fassbender nedostane moc příležitostí, ale řev z mučírny zvládl na jedničku. Bude-li divák velkorysý a odpustí televiznímu snímku místy trochu chudou výpravu, bude spokojen. Long live BBC. (27.09.2012)

Hezké. U druhého dílu jsem se sice už trochu nudila. Podle mého názoru, kdyby tam spoustu těch zdlouhavých scén vystřihli a dali to do jednoho dvou hodinového filmu, bylo by to mnohem lepší. Taky mě mrzelo, že Clémence Poésy byla jen v prvním díle, ale zase na druhou stranu, kdyby ji dali i do toho druhého, nejspíš by se to vyvíjelo úplně jinak. Hodně jsem přemýslela kolik mám dát hvězdiček, ale nakonec 3. (18.03.2011)

Kvalitní historický film, co nejen doplní znalosti historie (potřebné pro vychutnání třeva filmu V jako vendeta), ale dokáže solidně diváka uchopit a podržet. Během 200 minut jsem se rouhodně nenudil.A navíc Robert Carlyle který se sice objeví v roli krále Jakuba až v druhé polovině si celou mikro sérii ukradne pro sebe. Komu se třeba líbí seriál Tudorovci, bude Spiknutí střelného prachu a Karel 2: Moc a vášeň, či Zabijte krále ideálním doplněním. (26.01.2009)