Hardcore

Na tehdejší dobu celkem odvážný kousek, který rozhodně zaujal mou pozornost. I když jsem sice ze začátku musel přežít všechny ty pánbíčkářské kecy – ty vole jak já tohle nesnáším. Jakmile se taťka vydává hledat svou zdánlivě ztracenou dceru, mrkne na film, kde jí klátí dva borci a následně se ponoří do světa porno průmyslu, peepshow a sexshopů – výrazně se zlepšil nejen děj ale i samotná atmosféra. Z modlícího fotříka se stává ranař a hlavně George C. Scott podal velmi dobrý výkon, zdatně mu sekundoval i Peter Boyle. Season Hubley má hezkou tvářičku – no tělíčko žádná sláva – její bývalý Kurt Russell měl vždycky slabost pro pěkné holky, ale asi byl vždycky spíš „dolňák“ (nic proti Goldie, ale ani ona nahoře zrovna moc nevyrašila…). Špinavost, lehká surovost, nahota, dobrý příběh – slušná lehce nadprůměrná kombinace. Remake 8 mm, který se tímhle kouskem nechal inspirovat, mám rovněž rád – asi se budu muset brzy zase podívat po filmech s podobnou tématikou…70% (09.09.2022)

Na svou dobu překvapivě odvážné téma, které mi mírně připomnělo novějších "8 mm", které jsou však výrazně napínavější a poutavější. Kdyby se i zde ono pátrání po mladé dívce, z křesťanské rodiny, která se z neznámého důvodu, objevila v tvrdém pornu, více rozjelo, mohlo se jednat o ještě zajímavější film. Takhle se jedná o depresivní drama se silným tématem, ale malou odvahou ho více rozpracovat. (05.04.2013)

Paul Schrader, scenárista Taxikáře, si nejspíš opět dobře zmapoval prostředí "sexprůmyslu"a natočil přesvědčivý a atmosférický příběh bez zbytečných atrakcí (zato se skvělým Georgem C. Scottem) o nábožensky založeném tatíkovi ze středozápadu, který pátrá po své dceři v L.A. a zjišťuje, že existuje i o dost jiný svět než na který je zvyklý. Výborná hudba Jacka Nitzscheho..... hurá na Mishima: Life in Four Chapters a Modré Límečky (10.08.2007)

70% Schrader na to jde bez okolků a po vzoru Roberta Bressona i velmi minimalisticky, žádné extra křoví a vše servíruje velmi přímočaře. Calvinista George C. Scott se donekonečna probíra pornoprůmyslovou špínou aby došel zadostiučinění v posledních pár minutách snímků s až katarzním vyustěním, které podtrhuje skvělá hudba Jacka Nitzscheho (ten chlapík byl třída). Ve spoustě scénách jsou znát i vlivy z dospivání Paula Schradera v silně věřící rodině (např. scéna, kdy otec vypíná TV a nadává na brak v ní -- Schrader měl styk s tv / kinem zakázaný a první film viděl až v 17ti letech). (19.06.2014)

Naostro je tak moc zajímavý film, který nebere ohledy na nic. Skoro mi až přijde, jak kdyby tvůrci hledali herečky na Woodstocku, protože se tu celá řada z nich vůbec neovládala a filmu tak přidávala na kvalitě. Nemyslím v rámci těch kurev, jako spíš v rámci toho, že se film snažil být hodně realistický. No a celý ten příběh by byl na solidní tři hvězdy. Především díky hlavní roli, ale i té klasické americké atmosféře sedmdesátých let. To by ale nesměl přijít dost brutální závěr, který mě okamžitě knockoutoval a představil mi jednu z nejdrsnějších scén, které jsem v podobných filmech ze sedmdesátek viděl. A to jsem přitom o filmu nevěděl vůbec nic. Až tak mě sejmul. (03.09.2014)