Ples príšer

Ples příšer je prý jedním z nejpřeceňovanějších filmů všech dob. Takto bych ho asi nenazval, spíš bych jej označil nálepkou ´film rozporuplný´. Na konci jsem v sobě měl několik otázek, které sice překryl silný dojem z příběhu, avšak je zcela nevymazal. Především tu máme záležitost Halle Berry a Oscar. Toto je prototyp ženské role a ženského výkonu, který americké akademii nejvíce imponuje. Žena s těžkou životní cestou, která toho více ztrácí, než získává, a jejímiž nejčastějšími emocemi jsou buď řev anebo pláč. Nezbývá, než aby si udělal každý obrázek sám. Další věcí je ona pověstná milostná scéna, která film předchází snad o jedno celé kolo. Nejrealističtější, nejlépe natočená, nejdelší, píše se o ní. Halle Berry následně inkasovala označení ´žena s nejkrásnější postavou´ a muži začali žárlit na Billyho Boba Thorntona. Jistě, i já bych ten natáčecí den chtěl být na jeho místě. A je třeba uznat, že ona scéna je vážně povedená. Ovšem opět si nedovoluji vyřknout závazný ortel, jestli bych nedokázal ve své paměti vylovit scénu zajímavější. Ať mi ale budou ohledně tohoto filmu létat v hlavě jakékoli myšlenky a otázky, nic to nemění na faktu, že jej považuji za velice povedený a působivý. Tok děje je sice pozvolný, ale nepostrádá na dramatičnosti a umném vykreslení všech nálad. K úplnému uspokojení mi tedy (krom Halle Berry ;-) chybí snad jen menší informovanost o filmu před projekcí. (29.01.2011)

Bez ohledu na fakt, že oba přišli bolestným způsobem o dítě, vidím v tom nějakou mou zvrácenou optikou romanci. No ano: arogantní, citově vychladlý rasistický popravčí ve vleku agresivního šovinistického otce se rozhodne být oporou černošské outsiderce a dát tak šanci jim oběma…jak přirozené! A co si budeme namlouvat: Billy Bob Throrton je o tři třídy lepší herec a zaslouží si ocenit za způsob, jakým se před kamerou upozadil, aby dovolil Halle Berryové vyniknout. (28.01.2008)

Není to vizuálně tak silný a naturalistický film, jako bývala drsná klasická americká filmová dramata o řádění Ku-Klux-Klanu v jižanských státech USA ze 70. a 80. let, Ples příšer je více sofistikovanější a symboličtější, ale o rasové nesnášenlivosti nebylo natočeno mnoho lepších filmů... Podobné filmy: Hořící Mississippi, Člen klanu, Crash (21.11.2006)

skvelé, skrátka skvelé. herci hrajú, režisér režíruje a scenárista napísal a dokopy fakt dosť dobrý film o krvopotnej snahe človeka nebyť sám, o minulosti, ktorá každého dobehne, o determinizme, o tom, že samota korení z človeka a musí stratiť naozaj všetko, aby sa oslobodil aj od minulosti - čo je však nemožné, tak preto nečakajte žiaden happy end, ale krutú, hoci forsterom pomerne eufemisticky podanú, realitu; (13.03.2007)

Marc Forster se trefil do černého, jeho snímek o rasismu se totiž nesnaží útočit na diváka a už vůbec se ho nesnaží citově vydírat. Děj se odehrává klidně bez větších odboček, příběh nám neříká o hrdinech více, než je třeba vědět, prostě si běží svým tempem a ukazuje nám pravdu. Co je však největším plusem tohoto snímu? Rozhodně Billy Bob Thornton, opět předvádí skvostný herecký výkon bez odpudivých kudrlinek, díky kterému si vás jeho postava naprosto získá. Horší je to s krásnou Halle Berry, která bohužel celou dobu zůstává průměrná. Řekněme, že klidové pasáže, tedy dialogy zvládla velmi dobře, ale chvíle kdy hysterčí jsem jí prostě 'nežral'. (27.07.2006)