Noční příchozí

Marlon Brando jako vždy par excellence, nešťastnou láskou k nýmandovi napůl ochočená guvernantka byla k sežrání, moc sympaticky se položila (pardon) do role. I babizna správcová překvapivě uvěřitelná a vlastně i chápavě lidská... ale ty děti, ty děti. Až na dvě tři živé chvilky jinak ploché postavy bez jiskry v oku a schopnosti mě přesvědčit. Těm jsem nevěřil ani dobrý den, natož nějakou tu empatii a ujeté prožívání lásky jako věčné bolesti. Škoda. (11.09.2019)

Nemá smysl si nic nahlávat. Michael Winner byl veskrze průměrný filmař a žádný z jeho filmů si nemůže nárokovat čestné místo na filmovém nebi. Z toho, co jsem měl možnost vidět, vychází Noční příchozí nejlíp, i když Michael si nedokázal ujasnit žánr a výsledný efekt je, obávám se, tak trochu kouzlem nechtěného. Noční příchozí dnes určitě neobstojí jako horor a nemá smysl ho vyhledávat za tím účelem. Je otázkou, jestli by v příslušném žánru obstál ve své době, samozřejmě došlo k posunu očekávání diváků a jejich prahu citlivosti. Dnes je to mnohem spíš mysteriózní drama, pro mě navíc s nádechem ironického komentáře k dobovému pojetí sexuality na konci viktoriánské éry. Každopádně mi Noční příchozí v něčem připomněl Hanekeho Bílou stuhu, ovšem s tím rozdílem, že tam, kde vykřesává Winner atmosféru, dospívá k ní v podstatě jak slepý k houslím, kdežto Haneke naprosto přesně ví, co dělá, a je v tom bravurní. Ležérní Brando je fajn a představuje oporu snímku, ale problém jsem neměl s žádným hereckým představitelem. Sadomasochistické hrátky a učenlivé děti nemůžou nudit a filmu bych ublížil, kdybych nedal čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem: 70 %. (15.09.2019)

Dost zvláštní film, perverzní, sadistický a přitom i melancholický. Rozhodně však nemá nic společného s hororem, jak stojí v popisku filmu, zajíždí spíše do psychologických rovin. Režisér Michael Winner se nebál natočit výrazné obscénní erotické scény a v té době zatlačit na pilu (to on dobře umí, vzpomeňme například jeho Sentinel z roku 1977). Staré anglické venkovské sídlo odcházejícího podzimu má přímo uhrančivou atmosféru. Marlon Brando je v roli Quinta až nechutně slizskej, charisma má však na rozdávání. Luděk Munzar, který ho nadaboval mu sedí jak vyšitej. To samé Zlata Adamovská jako guvernantka nebo Věra Kubánková coby stará hospodyně. V podstatě příběh o třech lidech a dvou dětech, o lásce a smrti, s vygradovanou pointou, která činí závěr filmu vcelku šokujícím. Musím shlédnout film Neviňátka, kterému jsou Noční příchozí prequelem. (13.02.2021)

Marlon Brando vystupuje v roli charismatického čeledína, který se stává vzorem dvou zámožných sirotků na odlehlém venkovském panství, a ačkoliv je velmi přátelský a zdánlivě se v dobré vůli snaží naučit děti poznávat svět, jeho svérázné manýry a nedbale skryté sadistické chování mají na sourozence neblahý dopad. Jde o poměrně působivé, místy úsměvné, místy naopak velmi mrazivé psychologické drama, jemuž ovšem časté střídání tónu úplně neprospívá, o hororové atmosféře se tu tudíž příliš mluvit nedá. Noční příchozí může fungovat jako prequel ke klasickému duchařskému filmu Jacka Claytona, Neviňátka, nicméně rozhodně ho nedoporučuji zhlédnout jako první, svým racionálním přístupem by vám mohl nalomit mysteriózní tón Neviňátek, které jsou bezesporu daleko lepším a děsivějším filmem. (23.08.2011)

Popravdě mě překvapuje nízké hodnocené snímku. Jako možnou příčinu bych viděla jeho přiřazení do žánru horor, protože tam dle mého soudu nepatří. Ale jinak má perfektně vystěvěnou atmosféru s částí dětské nevinnosti a zároveň fascinaci zlem a násilím. Jsou tu úžasně napsané figury od slečny vychovatelky, přes dojemnou starosvětskou hospodyni až po temného nočního příchozího. Je to jestě působivější než Deník komorné, tak dokonalou sondu do lidského nitra jsem už dlouho neviděla. Na otázku, zda se mi snímek líbí, bych váhala s odpovědí. Pokud se mě zeptáte, zda mě snímek zasáhl, odpovídám jednoznačně ANO! (12.09.2019)