Ostrov v ohni

Skvělý film. Takřka učebnicový průvodce revolucí. Jak se začíná, jak probíhá i jak proti ní státní moc zasahuje. Vše je samozřejmě umělé a organizované zvenčí, za zcela jiným účelem než je zlepšení životních podmínek revolucionářů. Tak jako bylo u všech povstání a revolucí v novodobé historii. Úžasný Marlon Brando v roli agenta, výborný je i jeho černošský protihráč. Konec nezklamal, celý film je zkrátka na plné hodnocení. (03.05.2017)

Ťažké filmy o vzburách, či povstaniach a domáhaniach sa za svoje ľudské, alebo národnostné práva mám rád. No tento bol natočený pomerne zložitou a náročnou obsahovou stránkou. Drsné zobrazenie černošskej tyranie a otroctva je síce otrasne reálne, no vecná stránka a pointa filmu mi väčšinu času chýbala. Samozrejme som rád, že som si doplnil zbierku o ďalšieho výborného Brandona, no aj tak mi to stačí len na 65%. (19.11.2006)

Pokud jste si někdy chtěli udělat nějakou tu svou vlastní revoluci, tak zde dostanete názorný návod jak na to. Co budete potřebovat? Charisma, intrikářské vlohy, výřečnost, cynismus a hlavně a především schopnost si za všech okolností uchovat pragmatický nadhled někoho, kdo všechny ty vzletné proslovy, ideje, útisky, otrokářství, třídní rozdíly, lidské osudy, smrt i násilí bere tak, že existují jen a pouze proto, aby se z nich dalo někde někým něco (vy)těžit.. Těžko říci zda přímo nejlepší, ale každopádně nejzajímavější a nejméně jednoznačná role Brandonovy kariéry, která byla na zajímavé a nejednoznačné charaktery bohatá jako žádná jiná. Dnes by z toho vznikl hyperkorektní velkofilm o černošském vůdci, který vede svůj lid za svobodou; v době vzniku by se zase většina tvůrců spokojila s klasickým levicově smýšlejícím revolucionářským filmem o hrdinovi z lidu; nikoli však Pontecorvo, který tak (opět) o míle předběhl (nejen) svou dobu. (17.11.2013)

Režisér Gillo Pontecorvo je podepsaný mimo jiné pod dokumentárně pojatým válečným dramatem Bitva o Alžír a patřil k levicově orientovaným filmařům své generace. Ani v tomto případě v sobě politické angažmá nezapře. Ostrov v ohni nemá smysl považovat za klasickou dobrodružnou podívanou v kulisách exotického karibského ostrova. Pontecorvo natočil politické drama, kde se na příběhu podivného spojenectví a pozdějšího konfliktu britského emisara Williama Walkera a vůdce domorodé vzpoury José Dolorese vyrovnává s v 60. letech 20. století v kruzích euroamerické intelektuální levice hodně přetřásaným tématem - neokolonialismem. Po 2. světové válce se evropské koloniální říše rychle rozpadly, někdejší centra moci se ale pokoušela udržet svůj vliv aspoň nepřímo podporou vstřícných místních pohlavárů, korupcí a nátlakem. Na ostrov Queimada ovládaném Portugalci přijíždí britský agent Walker s cílem vyhnat za pomoci místních obvyvatel koloniální pány a umožnit proniknutí britského kapitálu do oblasti. Vytipuje si vhodného vůdce lidové vzpoury a vyprovokuje místní elity k vyhlášení samostatnosti. Jenže ani zrušení otroctví neznamená zlepšení životních podmínek prostých obyvatel a jednou zažehnutý duch vzpoury ve společnosti hoří dál. Postava Williama Walkera je skvěle napsaná, nejednoznačná, komplikovaná a ve svých činech a cílech rozporuplná. Walker je skvělý pozorovatel, analytik a organizátor, navíc nebezpečný manipulátor a cynický pragmatik, který slouží tomu, kdo ho platí. Ale zároveň i člověk, který chápe těžký úděl lidí "tam dole" a kterému vůbec není proti mysli jejich postavení zlepšit. Třeba i tím, že se ve vhodném okamžiku poněkud přitlačí vládnoucí vrstva ke zdi. Jeho protějšek Dolores naopak dokonale odpovídá schematickým představám o rozhodném a nekopromisním revolučním vůdci tak, jak si jej představovali příznivci Fidela Castra a kubánské revoluce. V konfrontaci těchto dvou charakterů stojí Gillo Pontecorvo předvídatelně pevně při lidovém vůdci. Je mi líto, ale praktická zkušenost plynoucí ze studia dějin hovoří jednoznačně ve prospěch oportunistů typu Walkera. Uspějí reformátoři, nikoliv spasitelé. Ti umí bořit, ale roli vyjednavačů, tvůrců a garantů nezvládají, až příliš často končí jako samolibí autoritáři typu Mugabeho nebo zoufalí ztroskotanci schopní s sebou stáhnout i své okolí. Co si právem zaslouží pozornost, je výkon Marlona Branda v roli Williama Walkera, která patří k těm nejzajímavějším v jeho dlouhé a rozsáhlé kariéře. Celkový dojem: 65 %. (21.09.2017)

Sir William Walker (Marlon Brando) přichází v polovině 19. století s tajným posláním britské koruny na Queimadu. Tento antilský ostrov nese tohle jméno od té doby, kdy Portugalci ohněm a mečem vybili původní indiánské obyvatelstvo a zaplnili ostov dovezenými africkými otroky, kteří zabezpečují vysokou produkci cukrové třtiny, jež je hlavním ostrovním bohatstvím. Nyní se Britům zachtělo dostat ostrov pod svůj vliv a převést tak horentní zisky z obchodu s cukrem na sebe. V mladém černochu José Doloresi (Evaristo Marquez) nalezne anglický dobrodruh tu správnou osobu pro své plány. Nakonec se mu podaří vyvolat povstání černošského obyvatelstva v čele s Doloresem. Avšak osud tomu nechce, aby toto jejich setkání bylo to poslední... Neuvěřitelně realistický, opravdový a skvostně natočený zdánlivě fiktivní historický film o boji amerických černochů za svobodu. Tohle není žádná trapná hollywoodská propaganda, tohle je krutý realistický obraz, který nezapomíná ani na odvrácené stránky černošské revoluce, jež jsou odvrácenými právě vůči afroameričanům samým. No a k tomu ke všemu -2 hodiny geniálního blonďatého Marlona Branda, jemuž se podaří v porobeném národě zřejmě jen účelově probudit sebevědomí a ukázat jim, že za svoji svobodu mohou a podle něj i musí bojovat. (20.04.2005)