Zmiznutie

Zvláštně natočeno, na diváka okamžitě vyplivnuto, jenže s dávkou cynismu a ironie si Zmizení určitě nezíská masu diváků, jak by možná chtěl. Ono totiž Zmizení není film pro každého. Koukám sám, jak se tady hodnocení rozděluje na to nejlepší a opak hodně špatný. Já se přikláním k zlatému středu. Sice koukám na pohyblivé obrázky budovy a do toho hraje zvláštně psychadelická muzika. Jenže takové to prostě je. Psychadelické a zvláštní. Hlavní hrdina se s atmosférou rozhodně nezapře, takže to do sebe nakonec pasuje jako nějaká skládačka. Rozhodně mě ten film ale ničím velikým nezaujal. Spíše jsem se podivil nad tou atmosférou. Ale nápis na obalu, nejoriginálnější film roku, v mé paměti rychle uvrhne do záhuby veškerý mainstream, který se na mě v letní atmosféře opět začíná sypat ze všech stran. Plno lidí tu píše, že se na to podívali po druhé a přidali jednu hvězdičku navíc. Nevim co je na tom přidávat hvězdičky po dalším shlédnutí. Když mě film chytne, tak nepustí okamžitě na první shlédnutí, takže u Zmizení to je trochu paradox. Já bych se na to určo znova nepodíval. (26.06.2008)

Brick je film, který má všechny předpoklady pro to, aby vás zaujal. Disponuje neokoukanými mladými herci (nikdo starší nad 20 let se snad ve filmu ani neobjeví), kteří i solidně hrají, dále neutuchajícími jazzovými motivy, které jako by vypadly z filmů božského Davida Lynche, z kterých si rovněž bere i hustou a postupně budovanou atmosféru něčeho tajemného (zjevnou inspirací je pak rozhodně Mullholland Drive). Všechny dialogy jsou plné slangu a dost těžko se překládají, přičemž skrývají i skryté motivy. To vše dohromady vytváří dosti specifický noir feeling přeplněný dusným vzduchem, tajemnem a mysticismem, který má rozhodně potenciál zaujmout. Ale přesto se u mne nedostavilo pražádné nadšení, neboť mi přišlo prostředí vcelku nehodnověrné (některé figurky jsou až příliš pitoreskní a sklouzávají do oblasti parodie), příliš nekonvenční a závěr byl už jenom klišovitou kaší, kterou jsme se přecpali už v jiných filmech… (25.03.2007)

// Když já prostě tyhle středoškolský detektivky můžu. Stejně jako jsem si užil tuhle srandu, tak i Brick mi prostě sedlo. Hrdina samotář, co je dost chytrý na to, aby přišel ledasčemu na kloub, dost divný na to, abych se s ním mohl ztotožnit a vždycky obsazený nějakým sympaťákem, kterému prostě musí člověk fandit. Pokaždé v tom má prsty holka, vždycky se to tam pere, je to na střední takže tam je spousta ulítlích vedlejších postav a pokaždé to skončí suprovým recapem. Jo, já to prostě můžu. PS. do každé té holky se po dobu celého filmu platonicky zamiluju i přesto, že vím, že na konci se z nich vyklubou mrchy. Otázka pro dnešek zní: "proč" (16.10.2012)

Scénář: Rian Johnson .. Lunch & brick. __ Nesedlo. Příběh provařený, vyprázdněný a především málo uvěřitelný. Po režijní stránce snaživé, kamera také pracuje zajímavě, ale ani tak mne lynčující atmosféra nepohltila. Možná to nešlo i kvůli úplně otřesnému médiu, kterému vždy v intervalu několika minut na pár vteřin zamrzl obraz. Sice to podtrhovalo syrovost, rytmizovalo děj, ale také rušilo. A zkusit to znova? Hm, v nejbližší dooobě určitě ne.. (03.11.2008)

Vůbec mě to nesedlo, na můj vkus byl film překombinovaný až hrůza, tohle by se spíše vyjímalo v knižní podobě. Orientovat se ve jménech mě problém nedělalo, ten nastával ve chvílích kdy se děj sunul kupředu. A závěrečné vysvětlení jsem nepobral vůbec, to jako na tohle měl divák přijít sám? Jako epizoda do seriálu Hříchy pro pátera Knoxe výborné. Takže Rianu Johnsonovi "děkuji" že mě trošku odradil od Loopera. (25.10.2012)