Tucet špinavcov

Ak by ma tieto staré, hviezdne obsadené, dlhočizné, farebné vojnové filmy preplnené dobovými hviezdami v princípe bavili, určite by som pridal na hodnotení. Tucet špinavcov sa k tým zopár výnimkám nepridá. Ide skôr o western prezlečený za vojnový film, kde protivník nie je braný ako človek, ale ako len figúrka na zabitie, viď vražda nemeckej ženy tým najviac veriacim členom zoskupenia. Ale možno som iba nedocenil sebareflexiu tvorcov a ich komentár k realite 60. rokov. Každopádne jádro pudla je práve v mojej neobľube tohto typu filmov z tejto doby. (06.05.2020)

Slavný válečný snímek, který se později dočkal několika slabších vykrádaček. Staví na charizmatických hercích, zručné režii a odlišnosti od ostatních válečných filmů své doby. Při vší úctě ke svým tvůrcům jsou špinavci pouhým notně zidealizovaným pohledem filmového studia na válečnou realitu. Bojová akce je naivní a nadsazená. Kdyby se německé jednotky vyznačovaly takovou bezradností, stačilo by na jejich porážku samotné Polsko. Bojové jednotky na podobném principu jako byli špinavci, využívaly všechny země osy i spojenců. Vyznačovaly se většinou nižší bojovou morálkou ale o poznání větší dávkou brutality a zejména na německé a sovětské straně byly používány k těm nejšpinavějším úkolům. Celkový dojem 50 %. (18.05.2007)

Reziser Robert Aldrich /Kiss me Deadly/ natocil uchvatnu, nadhernu vojnovu podivanu, v ktorej ma Lee Marvin /Man who shoot Liberty Valance, Emperor of the North, Prime Cut, Canicule 1984/ vycvicit odsudencov na tajnu vojensku misiu /francuzsky zamok na Nemeckom okupovanom francuzskom uzemi/ a znicit ho. Samotna vojenska akcia a obsadenie zamku nie je az tak zaujimave ako vycvik. Ernest Borgnine /Wild Bunch/ taktiez vyborny. Takze dalsi ultimativny filmarsky zazitok a krasna filmarina. 100 % (08.11.2014)

S odstupem času jsem jednu hvězdu k původním 4* přidal. Příběh se skládá ze dvou částí - výcvik a sebevražedná mise. První část připomene filmy Hlava 22 či Hájili jsme hrad, případně francouzské válečné komedie ( chtěl bych napsat i Jak jsem vyhrál válku, ale kde je kniha velmi vtipná, tam je film spíše zmatený) případně vojáka Švejka ( scéna s falešným generálem). Humor, satira, anarchie, bezstarostnost. Sedmá rota, Velký flám, Bažanti... V druhé části však přichází vystřízlivění, ledová sprcha, boj o život. A že se schyluje k masakru, prozrazuje už první, byť lehkovážná část. Když konečně většina špinavců tak nějak přiroste divákovi k srdci, vydají se vstříc tušené zkáze. A rande se smrtí má jasná pravidla... (24.08.2011)

Hodně velká blbost, námět sice zajímavý, ovšem přetavený v dobrodružnou břečku plnou nesmyslných situací, tupých Němců (vést válku takhle, do roka jsou kaput) a zcela anachronické vojenské techniky. Přitom nejde o komedii, tam se podobné věci dají tolerovat, ale o vážně míněný film. Nechápu, jak může být taková sračka tak slavná. P.S. Nechápu to občasné porovnávání s jinými válečnými filmy své doby (Tora! Tora! Tora! a další), když to s nimi nemá absolutně nic společného. (22.12.2006)