Dům voskových figurín

Některé filmy dokáží polekat i po letech a ruku na srdce, kdybych viděl Dům voskových figurín v roce 1953, asi bych spal hodně dlouho u rozsvícené lampičky a usedavě brečel pokaždé, když by večer vypadnul proud. Jelikož jsem hrooozně moderní člověk, co to viděl až v roce 2014, kdy už s člověkem nehne skoro nic, tak budu mít jen tik v oku a klepavku :-D Film se hodně rychle rozjede a je krásně temný s ponurým dějem, bezvadnou hudbou no a doslova ďábelský Price musel v tu dobu děsit většinu diváků. U filmu mě příjemně mrazilo a užil jsem si ho. Prvních 45 minut bezchybných, pak to trošku ztratí dech, ale nenechte se vysmát konec už je opět parádní. Když to porovnám se stejnojmenným horororem z roku 2005, který mám velmi rád a dal jsem mu plnou palbu, tak světe div se, zjistím, že tento je příběhově ještě lepší a rozhodně opět dávám plnou palbu. Kdo neviděl o dost přišel. (07.01.2015)

Klasika ako vyšitá, atmosfericky zvládnuté dokonale, tiene, mokré nočné ulice, všetky ingrediencie namiešané do chutného koktejlu. Sprvu mi vadilo divoké skákanie v časových rovinách, ak sa príbeh dostal do reálneho času, všetko bolo v poriadku. Charizmatický Vincent Price opäť potvrdil, že tento typ postáv mal najradšej. (08.06.2013)

Voskový horor v toku času.¬         Povídka (novela?) ve své době úspěšného amerického scénáristy z New Jersey Charlese Beldena o muzeu voskových figurín byla zfilmována třikrát.¬                 Filmový přepis z r. 1933 zrežíroval pod názvem Mystery of the Wax Museum maďarský Američan Michael Curtiz, tento počin odpovídá průměrné kvalitě snímků té doby a není ničím překvapivý, lze také říci, že možnosti skryté v námětu z daleka plně nevyužil.¬                 O dvacet roků později následoval House of Wax v režii rakouského Američana André de Totha, který se původního filmového přepisu držel téměř do slova, při čemž jako jedinou přidanou hodnotu k filmovému přepisu z r. 1933 můžeme vytknouti magickou postavu "gotického" herce Vincenta Priceho v hlavní úloze. (Vedlejší postavu, pomocníka, hraje známý "westernový" herec Charles Bronson, kterému bylo v době natáčení něco přes třicet roků; jeho proměna od této doby do doby natáčení westernu 'Tenkrát na západě' je téměř neuvěřitelná.)¬                 Posledním přepisem je House of Wax z r. 2005 režírovaný Španělem Jaumem Collet-Serrou (známým nejspíše ve spojitosti s hororovým dramatem 'Orphan' z r. 2009). Tento přepis má společné s původní předlohou Beldenovou pouze voskové figuríny. Provedení odpovídá zcela současnému hororu "po španělsku" plus komerčně pojatým scénářům současnosti, z čehož vznikla poněkud nesourodá záležitost: chabý scénář je držen vysokou invencí režisérovou na úrovni slušné podívané.¬                 Můj soud v obecné rovině o kvalitě jednotlivých zpracování Beldenovy povídky zní "kvalita přibližně stejná u všech tří zpracování, vždy slušný průměr". K nízkému hodnocení přepisu z r. 2005 nepřihlížím, považuji jej za nepřiměřeně odsuzující, neboť chabý scénář je vyvážen viditelně "hororovějším" zpracováním oproti starším přepisům. (01.06.2019)

Technicolorová mírně béčková podívaná se skvělým Vicnetem Pricem v roli šíleného sochaře. V dnešní době sice už ta ponurá děsivost vymizela, neb současné horory si žádají větší spád. Ale přesto má tenhle film něco co ho dělá nezapomenutelným, protože André De Toth viděl jen na jedno oko, tudíž nikoliv trojrozměrně jako ostatní lidé, tak jím vedené záběry rozehrávají slušnou scénickou podívanou. Škoda že se mi podařilo si tenhle snímeček smáznout, je to fakt slušný horor své doby. (22.06.2004)

Tento film vie neskutočne narábať z atmosférou.Ulica zahalená hmlou,po nej uteká vystrašené dievča,ktorú prenasleduje ľudské znetvorené monštrum.To je len zlomok tej atmosféry čo film ponúka.Ale to je asi tak všetko čo film ponúka.Lebo veľmi dlho sa film uberal kludným tempom a len par krát bol dramatický.Po krvavej stránke tiež žiadna výhra.Má to v sebe predvídateľnosť a niektoré scénky boli nezmyselné.Od tohoto filmu som čakal niečo oveľa dramatickejšieho. (30.10.2014)